I pokud nemáš crush na tuhle zápornou postavu z virálního seriálu, tak bys tomuhle jihokorejskému filmu dát svoji pozornost!
Jižní Koreji se jak v hudbě, tak ve filmech a seriálech opravdu dobře daří svou kulturu exportovat. A pokud za to někdo ve filmech opravdu může nést credit, tak to jsou režiséři Park-Chan Wook a Bong Joon Ho.
Ten první z nich nyní do kin pouští další svůj kousek, který je podobně jako Bongův Parasite hodně černá komedie s komentářem na současný ekonomický stav jeho země. A pracuje v něm s Lee Byung-hunem, kterého určitě znáš jako Front Mana ze Squid Game.
Ten hraje manažera v místní papírně, ze které je vyhozen vlivem velkého propouštění. Podobná situace je ve všech papírnách a tak nemůže najít novou práci a uchýlí se k extrémnímu řešení, veškerou svou konkurenci zabije, aby získal své vysněné pracovní místo. A díky tomu se mohl postarat o svou rodinu.
Tahle premisa zní samozřejmě naprosto přitaženě za vlasy a to je asi rovnou to, čím se dá tenhle film definovat. Je šílený, stylový a neskutečně zábavný, takže si ani nevšimneš stopáže přes dvě hodiny.
Wook je často nazýván korejským Tarantinem a to tu přesně sedí. Je to naprosto bizarní, se skvěle napsanými postavami a dialogy, ale taky nesmyslným chování a násilím, které ale nakonec ve filmu dává smysl díky jeho vyhraněnému stylu.
Herecky je to prakticky kompletně opřené o výkon Lee Byung-huna, kterého i přes jeho slabou povahu dohání zoufalost do krajních situací. Překvapivě zábavnou parťačku, ale scénář nachází v jeho manželce Son Ye-jin, která na jeho zločiny brzy kápne, ale nezachová se tak jak čekáš.
Celkově je to přesně ten druh filmu, který když vidím, tak mě nadchne a já si řeknu, že jsem nikdy nic takového neviděl a odcházím z kina naprosto nadšený. I pokud tě moc neoslovuje asijská kinematografie, tomuhle bys měl*a dát šanci.