
Zdroj: Netflix/propagační materiálJestli něco Netflix umí, tak to jsou romcoms, a podruhé dává šanci herečce Zoey Deutch, aby jednu z nich vedla. And once again she doesn't miss.
Zoey Deutch je herečka, u které upřímně nechápu, že ještě nemá větší pozornost a nedostala se na level Euphoria stars. I když ale zatím není household jméno, ve 31 letech za sebou má skoro 20letou kariéru, kterou začala v roce 2009, a dost možná ji znáš z věcí jako Ringer, Not Okay, Zombieland: Double Tap nebo Before I Fall.
Podruhé se nyní objevuje v romantické komedii od Netflixu. Nejprve docela úspěšně hrála s Glenem Powellem v Set It Up, kde dohromady dohazovali své šéfy, aby od nich měli pokoji, ale pak se samozřejmě taky zamilovali do sebe. A nyní svoji romcom chemii prodává po boku herce Nicka Robinsona, kterého nejspíš znáš z LGBTQ+ romance Love, Simon. A možná bych řekl, že tenhle pairing je snad ještě silnější a lépe fungující než ten s Powellem, který ale už tak dobře fungoval.
Voicemails for Isabelle mají celkem smutný podtón, který v novodobých romcoms najdeš málokdy. V něčem trošku připomíná filmy jako Sleepless in Seattle nebo You've Got Mail. Sleduje mladou kuchařku, které které umřela mladší sestra a moc se jí nedaří. Ze zvyku volá na její číslo a posílá jí hlasové zprávy, jenže ty už chodí někomu jinému. Ten člověk je ale pravidelně poslouchá, díky tomu o ní ví úplně všechno a jednoho dne se ji rozhodne vyhledat. Příběhově to nijak nevybočuje z určitého standardu a tropes, které od filmu tohoto typu čekáš.
O tom, že se Netflix posunul od cheap streamingových romcoms do bodu, kdy mu tenhle žánr skoro dominuje, svědčí i jiné tituly než jen tenhle. Letos už to dokazovala skvělá adaptace People We Meet on Vacation a ze starších titulů tu jsou třeba To All the Boys I've Loved Before (první díl only) nebo Someone Great. Tak či tak, uznání se na mnohé podobné počiny sype z více stran - když se podíváš na hodnocení na Rotten Tomatoes, zjistíš, že Voicemails for Isabelle mají přes 90 % jak od kritiků a kritiček, tak od diváků a divaček, což je docela rare feat.

Film režírovala režisérka Leah McKendrick, která toho za sebou tolik nemá, ale její něžný ženský touch je do tohoto příběhu patrně dobře vpletený. A je vidět hlavně na práci s postavou Jill, kterou hraje Zoey Deutch. Deutch je rozhodně highlightem a stavebním kamenem celého filmu a dost možná by se mohla stát romcom královnou 2020s. Hlavně si myslím, že se jí pro tyhle romcom postavy podařilo najít svůj niche - jsou šarmantní a tak trošku spicy/ďábelské, takže chápeš, co přitahuje jejich protějšek, ale pořád mají hloubku, toužící srdce, a v případě Jill si v sobě nesou i nějaké trauma a smutek. Zkrátka i v takhle, často klišé, žánru umí Zoey Deutch dávat postavám rozměr, uvěřitelnost a reálnost.

Filmu rozhodně neškodí, že má fakt dobře napsaný a vytříbený scénář plný chytrých vtipů, který zní tak, jak mluví skuteční lidé. Prostě tak trošku romcom pro intelektuály. A samozřejmě, budu se opakovat jako u každé romcom recenze, má to chemii. Bez té prostě žádná romcom nefunguje. Robinsonův hlavní hrdina je spíš takový tuctový a po jeho Simonovi z Love, Simon ve mě žádný dojem nezanechává, ale jako kluk zamilovaný od hlavy až k patě do Zoey Deutch funguje a věřím mu to. A o to tu přece jde?
Oh, and the soundtrack is fun.