Česko mělo Jonáka a Mrázka, Slovensko mělo Mikuláše Černáka. V kinech je příběh bosse slovenského podsvětí.
Ok, pokud jsi Čech nebo Češka, asi ti jméno Mikuláše Černáka nic neřekne. Mně taky neřeklo, ale to neznamená, že tě tenhle film nemůže zajímat! Divoké devadesátky se na Slovensku pojily právě s ním, kdy se rychle vypracoval v mafiánského bosse ve své rodné Prievidzi. V novém filmu přinesl jeho příběh na plátna režisér Jakub Kroner, který měl na kontě zatím spíše komedie, ale přesun do temna se mu velmi povedl.
Základním stavebním kamenem MIKIHO je Milan Ondrík, který je momentálně pro mě největší herecký power house na Slovensku – od té doby, co byl objeven jeho herecký talent ve filmech jako Eva Nová nebo Nech je svetlo. Naposledy jsi ho mohl*a vidět třeba i v českém sci-fi Bod obnovy. Právě on Mikulášovi dodává potřebné rozměry – jak lidskost, tak odpudivost a strašidelnost, ale zároveň ho divákovi nehnusí natolik, aby nefungoval jako anti-hrdina ve stylu The Godfather.
Film má dvě hodinky, což je fajn, ale těžko se hodnotí, protože je rozdělený na dvě části. Končí pro Mikuláše klíčovou událostí, ale víš, že to není konec příběhu a pro mě jsou tyhle rozpůlené filmy vždy těžko hodnotitelné zvlášť. Začátek je trochu uspěchaný, což by asi bylo mojí jedinou výtkou, a kdybych věděl, jak MIKI skončí, tak klidně napálím větší hodnocení, ale takhle výše nemůžu.
I tak si myslím, že je to solidní a zajímavý projekt i pro tuzemské diváky a Slováci*Slovenky mě s ním mile překvapili. Scenáristicky za MIKIM stojí Miro Šifra, který je pro mě celkově jménem, na které si chci dávat pozor, protože stojí za super projekty jako drogovým seriálem Zrádci nebo loňským Úsvitem s Eliškou Křenkovou.