Třetí příběh ze světa George R. R. Martina vypráví dávnou bájnou legendu o rytíři Dunkovi a jeho panošovi Eggovi. A je úplně jiný než vše, co z Westerosu čekáš.
Je možná až podivuhodné, že ze všech Game of Thrones spin-offů, které se po konci show pitchovali, byl vybraný právě tenhle. Vychází z jedné z krátkých novel George R. R. Martina a postavy, které znáš z hlavního seriálu, ten příběh znají jako pohádku nebo bájnou legendu.
Je zvláštní, že byl vybrán, protože vlastně s Game of Thrones ani House of the Dragon nemá stylově ani žánrově nic moc společného. Není o žádné vysoké politice nebo pletichaření na královském dvoře, není o obrovském válečném konfliktu a není ani o dracích, kteří jsou v době tohohle seriálu vyhynutí.
Přesto má A Knight of the Seven Kingdoms něco do sebe hlavě svoju jinakostí, upřímností a možná humorem. To je něco, co jsme v tomhle univerzu často neviděli a pokud ano, tak nenápadně. Tvůrce seriálu Ira Parker se ale vůbec nebojí být vtipný, ba dokonce až drzý ke svým fanouškům*fanynkám, což dokazuje hned v první scéně. Nebojí se posouvat hranice tohoto žánru i fandomu a to mě na něm baví, nebo mi nejméně přijde sympatické.
Mám z něj pocit, jako bych koukal na Hobita spíš než na něco z Westerosu a je to ještě více komorní příběh než House of the Dragon. Vše sleduje z pohledu chudého rytíře sera Dunka a jeho panoše Egga, kteří jedou na turnaj, který chtějí vyhrát proti mnohem přísnější konkurenci.
Z prvních dvou dílů je patrné, že seriál nebude obsahovat obrovské šokující a drsné smrti. Rozšiřuje lore vesmíru, který tě dobře baví, ale hraje podle trošku jiných pravidel, pravidel svých postav. Na svět se totiž díváš hlavně Dunkovým pohledem, který je trošku zkreslený a bojácný a právě tím si mě A Knight of the Seven Kingdoms už v prvních minutách pustil k tělu.
Dávám tomu čas a věřím, že možná hodnocení ještě zvednu, ale pokud děj není zatím 10/10, tak casting určitě je. A to hlavně obsazení hlavní dvojice, kterou tvoří bývalý rugby hráč Peter Claffey, kterému geniálně sedí role dobrého obra. (Možná ji ani nemusí hrát.)
Stranger Things nám ukázali, že dětští herci*herečky nemusí vždy být to pravé ořechové, ale to určitě neplatí o Dexterovi Sol Ansellovi, který je neskutečný talent a roli zahrál v pouhých devíti letech.
Výpravně je seriál zaměřený na jedno místo, takže mu trošku chybí wow efekt různých exotických lokací, na které jsme zvyklí, ale není to něco, co je v sérii o šesti epizodách úplně na škodu.