
Zdroj: osobní archiv Magdaléna PetrováHodně restaurací láká na pravou neapolskou pizzu… A právě Da Pietro delivered, naprosto nefalšovaně!
V Plzni se první pobočka Da Pietro otevřela už v roce 2016, do Prahy na Vinohrady, konkrétně do Bělehradské ulice, pak dorazila v roce 2023. A já jsem asi fakt ostuda, že jsem se sem dostala až teď.
Během života v Římě, když jsem byla in my dolce vita era, jsem si žila tak, že nebyl problém kdykoliv sednout na vlak a jet si do Neapole jen kvůli pizze. Pravou neapolskou pizzu jsem tak ochutnala už nesčetněkrát (pokud počítám správně, tak nejmíň 8x už jsem tu frontu stála) a zcela upřímně? Často se mi o ní zdá ještě teď (i know, že to říkám pořád, ale fakt to tak je...). Nejvíc pak o legendární Pizzerii Da Michele. Ale o ní dneska nebude řeč - po návratu do Česka se totiž pořád snažím hledat místa, která mi moje italské gastro zážitky alespoň trochu připomenou. Ať už jde o těstoviny, dezerty nebo právě pizzu. A problém je, že spousta podniků se tváří jako “autentická neapolská pizzerie”, ale pak před tebou přistane pizza, která se té pravé podobá tak maximálně tím názvem.
To ale není případ Da Pietro.
Možná to zní jako klišé, ale i když pizza působí jako “jen těsto s něčím nahoře”, strašně záleží na detailech. Na kynutí těsta, práci s ním, kvalitě surovin i peci, ve které se peče. A právě až kombinace všech těchhle věcí vytvoří pizzu, která má krásně nadýchané a lehké těsto a okraje, které po dojezení nezůstanou smutně ležet na talíři (a nalijme si čistého vína, některé se kvůli těžkosti těsta fakt dojíst už nedají).
Da Pietro navíc strašně dobře propojuje klasiku s moderním pojetím. Interiér působí elegantně a současně, ale pořád si drží autentickou italskou atmosféru. A možná se to zdá jako detail, ale přesně ten italský playlist hrající v pozadí dělá víc, než si některé restaurace myslí. V jednu chvíli máš prostě pocit, že sedíš někde u moře na italskym pobřeží a ne na Vinohradech.
Náš večer začal ochutnávkou kváskového chleba, který se kuchaři učili připravovat s pekařem z Plzně doslova den před naší návštěvou. A pokud tohle měl být “první pokus”, tak wow. Obrovský shoutout si zaslouží i olivové oleje, které k němu servírovali. Jeden výraznější, druhý jemnější, oba ale úplně nádherně vytáhly chuť samotného chleba.
A pak už přišel čas na předkrmy.
TAK JDEM NA TO!
(výběr uzenin z vlastní výroby dle tradičních italských receptur, olivový olej extra vergine, rozmarýnová focaccia)
Nevím, jak často se tohle prkénko obměňuje, ale my měly možnost ochutnat čtyři druhy uzenin: bresaolu, pancettu, capocollo (sušená krkovice) a salami dolce.
A upřímně? Bresaola byla absolutní highlight. Krásně jemná, lehce kořeněná, cítila jsem tam skořici i hřebíček a jen se mi potvrdilo, proč patří mezi moje nejoblíbenější italské uzeniny. Capocollo bylo zase perfektně ochucené a salami dolce krásně fungovalo s rozmarýnovou focacciou. Pancetta byla kvalitní a chuťově moc dobrá, jen já osobně asi víc preferuju pancettu ve formě kostiček třeba v pastě. Ale to už je čistě preference typu sto lidí, sto chutí.
• společné průměrné hodnocení: 8/10

(rýže carnaroli, šafrán, morek, dušené hovězí maso, bio parmazán vyzrálý 24 měsíců)
Pokud jde o italský street food, arancini patří mezi moje top comfort jídla ever. Jenže většinou sázím na klasiku ve formě rajčat a mozzarelly. O to víc mě odrovnala tahle verze alla milanese. Poprvé v životě jsem ochutnala arancino plněné dušeným hovězím masem a… wow. Chuť morku v kombinaci se šafránem a perfektně krémovou rýží byla úplně next level. Přesně ten typ jídla, kdy si po prvním soustu řekneš: “ok, tohle si budu pamatovat.” A přesně to se stalo.
• společné průměrné hodnocení: 10/10

(opečený chléb z pece na dřevo, ricotta, pečená cherry rajčata, nduja chilli med, kozí sýr cacioricotta)
Když jsem mluvila o propojení autenticity a moderny, tak přesně tohle je ono.
Tohle totiž není klasická bruschetta s rajčaty a bazalkou, kterou znáš z každé druhé restaurace. Kombinace ricotty, pečených rajčat a nduja chilli medu byla úplně geniální. Sweet, spicy, fresh, creamy… všechno najednou, ale nic se navzájem nebilo.
A přiznám se, že kdyby nám ji nedoporučila servírka, asi bych si ji sama vůbec neobjednala, protože jsem se trochu bála té klasické tvrdé bruschetty, která ti rozřeže patro. Tohle ale byl přesný opak. Strašně fresh předkrm, který bych si úplně uměla představit někde na zahrádce v létě se sklenkou prosecca (tak snad se brzy vrátí na meníčko a dáme si ji na té v Da Pietro, hihi).
• společné průměrné hodnocení: 9,5/10

Jak jinak poznáš opravdu kvalitní pizzerii než přes margheritu? Objednaly jsme proto dvě pizzy: klasickou Margheritu a Tartufatu ze sekce „speciální pizzy“, která na mě poslední měsíce neustále vyskakuje na Instagramu.

(bio drcená rajčata, mozzarella fior di latte, bazalka, olivový olej extra vergine)
Tady se přesně ukáže, jestli restaurace umí pracovat s těstem a surovinami. A Da Pietro umí. Pizza byla krásně nadýchaná, lehká, skvěle ochucená a mozzarella chutnala opravdu kvalitně. Přesně ten typ pizzy, kterou dojíte celou a není vám těžko.
(lanýžová salsa, mozzarella fior di latte, krém z bio parmazánu vyzrálého 24 měsíců, marinovaný žloutek a černý lanýž)
Já úplně nejsem quattro formaggi person, takže jsem se trochu bála, aby to nebylo moc heavy. Ale úplně naopak. Ta vyváženost lanýžové salsy, parmazánového krému a žloutku byla fakt insane. Nic nepřebíjelo nic dalšího a dohromady to chutnalo jako naprostý comfort food heaven.
A mimochodem: obrovský plus dávám za možnost půlení pizzy. Protože přesně tak si můžeš dát dvě různé pizzy najednou bez toho, aby ses musel*a dělit se svoji drahou polovičkou, nejlepší kámoškou nebo třeba mamkou, hehe. A to je podle mě pure happiness.
• společné průměrné hodnocení: 10/10
Nějak jsme se nemohly rozhodnout, co si dát, takže jsme toho během večera ochutnaly víc. Od nefiltrovaného prosecca přes vína z regionu Lazio až po rakouské víno Little Buteo z roku 2022.
A právě u něj jsme nakonec zůstaly.
Lehké, svěží, citrusové, se zelenými jablky… podle nás úplně ideální k celému menu. A kdyby nám ho nedoporučila milá slečna servírka, asi by nás vůbec nenapadlo sáhnout zrovna po Rakousku. Takže děkujeme za doporučení.
Jedna návštěva nám ale rozhodně nestačila. Příště chceme ochutnat jejich tiramisu a signature koktejly. Ideálně už na zahrádce, takže prosím počasí… cooperate.
Da Pietro je přesně ten typ podniku, který tě nebaví jen jídlem, ale celým zážitkem kolem. Hudbou, servisem, otevřenou kuchyní, vůní těsta a detaily, které možná nejsou na první pohled vidět, ale dohromady vytváří atmosféru, kvůli které se chceš vracet.
A ze společného hodnocení nám vyšlo krásných 9,4/10. Naprosto zaslouženě.
FOMO APPROVED 🌟