AI měla být šancí pro všechny, kdo se nebojí technologií. Jenže zatím vytváří nový typ nerovnosti: pár elitních expertů*ek s astronomickými platy na jednom konci a tisíce čerstvých absolventů*ek bez praxe na druhém.
Firmy se přitom topí v životopisech, ale pořád tvrdí, že „nemůžou najít ty správné lidi“. Jak napsal The Wall Street Journal v článku In a Sea of Tech Talent, Companies Can’t Find the Workers They Want, vzniká propast mezi těmi, kdo umí tvořit umělou inteligenci, a těmi, kdo ji jen používají. AI dovednosti se tak staly měnou, která určuje hodnotu člověka na trhu práce a většina z nás jich má prostě „málo“.
Objevuje se nám tu takový nešvar. Na jedné straně jsou lidé, kteří AI opravdu rozumí (staví modely, ladí algoritmy) a firmy se o ně přetahují. Na druhé straně stojí většina uchazečů*ek, kteří*é AI „umí jen používat“. V praxi to znamená: zvládnou ChatGPT, znají pár automatizací, možná vyzkoušeli nějaký generátor kódu. Jenže to dnes umí skoro každý.
AI zkrátka rozbila dřívější jistotu, že ti vzdělání v IT nebo datech zaručí práci. Počet studentů*ek, kteří*é získali*y bakalářský titul v oboru informatiky, se mezi akademickými roky 2013/2014 a 2022/2023 víc než zdvojnásobil: z necelých 52 tisíc na víc než 112 tisíc. Místo většího počtu pracovních příležitostí tu ale absolventi*ky soutěží o to, kdo je víc geniální. Nestačí že jsi dobrý*á, musíš být výjimečný*á.
Firmy často říkají, že nemůžou najít lidi s dostatečnými znalostmi v oblasti AI, ale realita je taková, že těchto expertů*ek je zatím málo. Místo toho, aby firmy dávaly šanci lidem s podobnými dovednostmi a nechaly je učit se v praxi, vypisují pozice s nereálnými požadavky. Chtějí člověka, který umí všechno jako špičkový výzkumník*ice, ale nabízejí mu plat běžného vývojáře*ky.
Podle výzkumu Yale University, který zveřejnil Fortune v říjnu 2025, se ale zatím žádná „AI apokalypsa“ nekoná. Neexistují důkazy, že by roboti masově nahrazovali lidi. Je to spíš subtilnější: AI zatím nikomu práci nebere, jen mění, jak se k ní dostat. Tento fenomén vidíme napříč obory, kdy je vedle dovedností důležitá i síla osobního brandu.
Dřív stačilo mít vzdělání, schopnosti a chuť pracovat. Dnes se přidává další podmínka: umět se prodat, být vidět a vynikat mezi ostatními. Problém tak není v samotné technologii, ale v systému, který odměňuje jen malé procento lidí na vrcholu a ostatní nechává stranou.