
Zdroj: Pinterest / se svolením @inesgoddUrčitě jste se někdy dívali na svoji oblíbenou OG romantickou komedii a řekli si: they don’t make them like that anymore. Čím to je, že tenhle typ filmů měl svoji zlatou éru a najednou to vypadá, že je, especially v porovnání s dřív, tak trochu v recesi?
V 90. letech a na začátku 2000s měly rom-comy obrovský podíl na tržbách v kinech. Byly to jistoty, filmy s relativně nízkým rozpočtem, které ale dokázaly vydělat násobky své ceny. Třeba Moje tlustá řecká svatba stála jen 5 milionů dolarů a utržila 368 milionů dolarů. Pretty Woman stála přibližně 14 milionů dolarů a celosvětově vydělala přes 460 milionů dolarů.
Dnes už na tenhle model studia tolik nesází. Mid-budget filmy, kam romantické komedie spadají, se jim přestaly vyplácet. Studia dnes raději investují buď do menších indie projektů s ambicí na Oscary, nebo do velkých blockbusterů typu Marvel nebo Barbie.
Jedním z důvodů je i to, že na začátku 2010s přišlo několik výrazných propadáků. Například Poznáš, až to přijde? mělo rozpočet kolem 120 milionů dolarů, ale vydělalo sotva 48 milionů dolarů. Šťastný Nový rok sice vsadilo na all-star obsazení, ale výsledek byl spíš slabý a ukázal, že tenhle přeplácaný typ rom-comu už nefunguje.
Pro rom-comy z 2010s je tak typický vyšší rozpočet, který často směřoval hlavně na A-list herce, aby přitáhli diváky, a zároveň menší investice do writers roomu.
Cinema culture je na úpadku. A nejde si toho nevšimnout. Lidé prostě nechodí do kina tolik jako dřív. Jedním z důvodů jsou peníze, protože lístky v multiplexech nejsou zrovna levné. A když už lidé do kina jdou, často si raději vyberou něco většího nebo kvalitnějšího, co za to stojí.
A pak tu máme streaming a covid, který zajistil extrémní růst těchto platforem. Lidé se často radši podívají na film na vlastním gauči doma, než aby byli v uzavřené místnosti s cizími lidmi. Navíc filmy se dnes v kinech často ani nestihnou pořádně ohřát a už jdou na streaming.
Moderní dating dnes funguje úplně jinak než dřív. Seznamování přes aplikace jako Tinder nebo Bumble sice nabízí nekonečné možnosti, ale zároveň ubírá na spontánnosti. Klasické meet-cute momenty, na kterých rom-comy stály, dnes nahrazuje swipování a slidování do DMs. Vztahy jsou rychlejší, méně závazné a celé je to trochu víc cynické.
Samozřejmě filmy jsou vymyšlené autory a mají daleko od reality, ale vždy ji aspoň trochu odrážejí. A ta současná je diametrálně odlišná od toho, jak to bylo dřív. I přesto bychom se ale podle mě pořád rádi podívali na dobrou rom-com, i kdyby byla out of touch.
Rom-comy dřív stály hodně na výrazných autorech a scenáristech, kteří ten žánr definovali. Lidé jako Nora Ephron (když Harry potkal Sally, Láska přes internet), nebo Richard Curtis ( Notting Hill, Láska nebeská) dokázali psát dialogy a příběhy, které byly vtipné, romantické a zároveň uvěřitelné. Jejich filmy měly jasný rukopis a fungovaly právě díky tomu, jak dobře byly napsané.
Dnes jako by tenhle typ tvůrců trochu chyběl. Rom-comy často nepůsobí tak výrazně nebo zapamatovatelně a někdy se víc spoléhají na obsazení než na samotný scénář. A bez silného writingu tenhle žánr prostě nefunguje.

Moje Roman Empire je, že často objevím věci ještě předtím, než se stanou mega populární – ale jen proto, že jsem chronically online a mám obsesivní povahu, ne protože mám nějaký šestý smysl na trendy. Furt chodím do kina, miluju The 1975 a konzumuju víc video essays a podcastů, než je zdravé. Ráda vařím – když se mi chce, ne když musím. Mám strach z iracionálních věcí, například z mostů. Moje kamarádka říká, že vypadám dobře v 0.5x, a já jí věřím.