Proč se mluví o kulturních válkách a co to znamená?

Co jsou to kulturní války?

Před několika lety začal být na TikToku populární trend TradWife. Pod videi žen v retro šatech, které pečou domácí koláče from scratch v naklizených kuchyních, se objevují tisíce komentářů. Některé z nich trend opěvují, další kritizují a poukazují na jeho problematičnost. Podle nich vrací ženy zpět do kuchyně a podporuje jejich nerovné postavení ve společnosti. Na kritiku odpovídají zastánci*kyně trendu, že jde přeci o svobodu volby každé ženy a ne všechny musí mít kariéru.

Lidé v komentářích jsou neústupní. Navíc se jim v odpovědích množí podporující komentáře od dalších uživatelů a uživatelek, čímž se navzájem utvrzují ve vlastních přesvědčeních.

Podobné spory se neodehrávají jen v online světě. V květnu letošního roku si dětský parlament základní školy ve Vsetíně odhlasoval akci Kluk v sukni, holka v saku, při které by žačky přišly ve stereotypně mužském oblečení, a žáci naopak v sukních. Účast měla být dobrovolná. Místní starosta Jiří Čunek (KDÚ-ČSL) však ostře zasáhl a akci žactvu zrušil. Údajně se na něj obraceli vyděšení rodiče, kteří se báli, že jejich děti chce někdo učit o problematice transgenderu. Čunek tehdy situaci okomentoval slovy, že je rád, že je Valašsko ještě pořád „normální“ a nepodléhá „genderové ideologii“, která podle něj „rozvrací vztahy a bohužel i státy“.

Nevinný den, který mohl být podobný karnevalu nebo třeba masopustu, který je ve zmíněném regionu oslavovanou tradicí a při kterém se muži nejen, že převlékají za ženy, ale dokonce také za prasata a další dobytek, se stal předmětem aktuální společenské debaty o transgender lidech. Ta kvůli plánované změně legislativy ohledně změny pohlaví v občance (nejen) tou dobou rezonovala Českem.

A právě tyto případy by se daly označit jako příklady kulturních válek. Nefigurují v nich tanky, drony ani armáda. Jde o střety hodnot a představ o „správné“ společnosti mezi jejími dvěma nebo více skupinami. Pěšáky v těchto válkách se mnohdy stáváme my sami a bojištěm je politická půda, online svět i úplně obyčejný rodinný oběd.

Pojem „culture wars“ zpopularizoval díky své knize americký sociolog James Davidson Hunter v 90. letech. Z USA se koncept rozšířil do Evropy a v Česku se kulturní války začaly zmiňovat v posledních deseti letech, tedy při vypuknutí migrační krize, okolo debat o Istanbulské úmluvě a zvýšení míry polarizace společnosti jsme mohli vidět především během covidu.

Koncept se v posledních letech skloňuje stále víc, i když (stejně jako ostatní teorie) čelí kritice - panuje například otázka, zda jde o skutečný jev nebo jestli se dá koncept považovat za platný vědecký pojem, tedy jestli a jak se s ním může nakládat například při výzkumech.

Při jakých tématech se mluví o kulturních válkách?

Gender a trans práva (například vyostřená debata o genderově neutrálních toaletách nebo debaty o boxerce Imane Khelif a její účasti na Olympiádě)
Klimatická krize (blokování dopravy environmentálními aktivisty, aby upozornili na klimatickou krizi a následná kritika a označování za ekoteroristy ze strany odpůrců a na straně druhé přízeň ekologicky smýšlejících lidí)
Migrace a multikulturalismus (téma migrační krize nebo debaty o lidech z Ukrajiny, kteří uprchli před ruskou agresí)
Cancel culture a svoboda projevu (když Židovská obec požadovala zrušení vystoupení skupiny Kneecap na festivalu Rock for People)
Popkultura a reprezentace (obsazení černošského herce do role Severuse Snapea v novém Harry Potter seriálu nebo reklama s queer párem)

Co způsobuje kulturní války a jaké jsou dopady?

Nejspíš se nebudeš divit, že situaci výrazně ovlivňuje internet a sociální sítě. Algoritmy sociálních sítí nám podsouvají obsah, který souhlasí s našimi hodnotami, a my se tak obklopujeme obsahem i lidmi se stejným názorem, kteří nás utvrzují v tom, že naše pravda je ta jediná správná, ať už je jakákoliv.

To přispívá i politické polarizaci a rozdělování lidí na tábory, ve kterých nechce nikdo ustoupit a už vůbec nechce poslouchat druhou stranu.

Dopady můžeme vidět v každodenním životě. Na rodinné oslavě padne politické téma a ty raději mlčíš, protože víš, že v místnosti sedí strejda, se kterým se akorát pohádáš. Firmy se v období Pride Month rozmýšlí, jestli si do loga vmontují duhovou vlajku, protože ví, že kritika přijde v obou případech. V online komunikaci mizí některá slova a jiná se naopak používají o to víc, aby dal*a uživatel*ka jasně vědět, ke které hodnotové skupině se hlásí.

Nechceš být součástí?

Ověřuj si zdroje, protože mediální gramotnost je stále potřebnější a pomůže ti bránit se případné manipulaci. Naslouchej druhé straně místo toho, abys jen křičel*a své názory - nemusíš souhlasit, ale můžeš porozumět, proč si někdo myslí něco jiného a můžeš to zkrátka jen respektovat. Zkus rozpoznávat, jestli je propíraný problém opravdu tak velký, nebo jde jen o nafouklou bublinu.

Kulturní války ovlivňují, jak spolu mluvíme i jak se navzájem vnímáme. Neznamená to ale, že musíme vždycky bojovat. Někdy stačí poslouchat, ověřovat si informace a mít trochu trpělivosti a respektu k názorům druhých.