Proč někdo slaví Vánoce
až 7. ledna?

Většinová česká ale i světová populace má Vánoce za sebou. Ale ne všichni křesťani je slaví 25. prosince, na kdy svátek připadá. (Jako většina svátků se slaví v předvečer, tedy 24. prosince.) Katolická a protestantská církev se totiž řídí gregoriánským kalendářem, který platí pro většinu světa od roku 1582. A vzhledem k tomu, že historicky u nás měli největší vliv právě katolíci*katoličky, slaví Česko Vánoce v prosinci.

Jenže od nás směrem na východ slaví Vánoce plno lidí až 7. ledna. Pravoslavná církev se totiž v některých zemích, co se týče svátků, řídí juliánským kalendářem, ten předcházel tomu gregoriánskému a zavedl ho Julius Caesar.

Menší historické okénko: Na katolickou a pravoslavnou církev se křesťané a křestaňky rozdělili*y už v roce 1054, kdy došlo k takzvanému Velkému schizma a církve se oddělily. Za skoro tisíc let mezi nimi vzniklo mnoho rozdílů. Pravoslavní třeba nemají jako hlavní autoritu papeže, přijímají tělo i krev (chléb i víno) a jejich kněží nemají celibát, můžou tedy mít manželky a děti.

KDO TEDY SLAVÍ VÁNOCE JINDY?

Pravoslaví je dominantním náboženstvím v zemích, jako je Rusko, Ukrajina, Rumunsko, Srbsko nebo Řecko a dalších slovanských zemí. Ale i přes to ne všechny tyto země slaví Vánoce právě 7. ledna.

Je tedy možné, že právě tvoji známí, kteří pochází z těhle zemí, v tento den stále dodržují se svojí rodinou nějaké kulturní a náboženské zvyky a jde pro ně o důležitý den, přestože se v Česku považuje za běžný pracovní den.

Česká pravoslavná církev je spojená s tou slovenskou a u nás se k ní hlásí přes 40 000 lidí podle sčítání obyvatel v roce 2021. Mnozí, kteří svátek slaví, ale nemají české občanství, a tudíž v těchto statistikách nejsou promítnutí. Na menším Slovensku se k pravoslaví hlásí 49 000 věřících.

V českých médiích o pravoslavné církvi často můžeš slyšet kvůli propojení s Ruskem a jeho vlivem, které je problematické. Zmatek ve vánočních svátcích přinesl hlavně sovětský režim. Například na Ukrajině se Vánoce vždy slavily 25. prosince, s příchodem Sovětského svazu ale také přišla změna - v roce 1918 totiž uvedli přechod z juliánského kalendáře na kalendář gregoriánský.

Pravoslavná církev tuto změnu však nepřijala, a tak stále používala původní kalendář, který je opožděný o 13 dní. Proto se z původního 25. prosince stalo 7. ledna a tím vznikly „nové“ pravoslavné Vánoce.

Církev ale byla pro sovětský režim vždy překážkou v zavedení ateistické společnosti. Boha neuznávaly a církev se snažili zničit, proto se například v roce 1929 slavily Vánoce „naposledy“. Dalších 6 let byl Sovětský svaz bez svátku a až v roce 1935 je znovu zavedl Stalin (jen trošku jinak a přihodil k nim ještě Děda Mráze).

A od ruské odnože se kvůli tomu po začátku rusko-ukrajinské války distancovala oficiálně i Ukrajina. Od listopadu 2022 Pravoslavná církev Ukrajiny oficiálně umožňuje slavit Vánoce 25. prosince, přestože je Ukrajinci a Ukrajinky do nedávna slavili 7. ledna.

JAK SE PRAVOSLAVNÉ VÁNOCE SLAVÍ A JAK JE SLAVÍME MY?

Z FOMO redakce se tohle týká dvou jejích členů, Honzy a Diany, a proto jsem chtěli sdělit i svoje vlastní zkušenosti a tradice. Zároveň je asi nutné podotknout, že mnohem větším svátkem jsou pro křesťany Velikonoce, které třeba my konkrétně slavíme ve větším a jsou významnější.

Diana: U nás v rodině se vždy slavily jak české, tak i ukrajinské vánoční svátky. Baví mě však vysvětlovat kamarádům, jak to máme na Ukrajině - je to totiž stejný koncept, jen vlastně úplně jinak.

Nedávno se však přešlo na nový kalendář, a tak se všechny křesťanské svátky teď znovu slaví stejně jako v Česku. Ono tomu tak bylo vždycky, jen gregoriánský kalednář a Dědu Mráze přinesl na Ukrajinu sovětský režim. Ukrajina se proto touto změnou snaží co nejvíce vzdálit od ruského vlivu. My už pravoslavné svátky podle starého kalendáře neslavíme. Máme ale mnoho známých, kteří to čistě ze zvyku slaví po starém, a tak se stejně návštěvám v těchto dnech nevyhneme. Bude to chtít nějaký ten čas, aby se svátky na Ukrajině znovu ustálily.

Vánoce jsou od 6. ledna do 8. ledna - první den ráno se chodí vinšovat a večer koledovat. Je to hlavně o návštěvách a jídle, na stole by mělo být 12 různých jídel a také sváteční pokrm kutja. Vtipné je pak, když se mě kamarádi ptají, co jsem dostala k ukrajinským Vánocům - dárky se totiž na tento svátek nedávají.

Na Ukrajině nosí dárky Mikuláš a Děda Mráz, ale ani s tím Mikulášem to není tak jednoznačné. Ten se u nás slaví až 19. prosince, místo 5. prosince, jako například v Česku. Děda Mráz pak chodí klasicky na Nový rok. Nedávno se však přešlo na nový kalendář, a tak se všechny křesťanské svátky teď znovu slaví stejně jako v Česku.

Ono tomu tak bylo vždycky, jen gregoriánský kalednář a Dědu Mráze přinesl na Ukrajinu sovětský režim. Ukrajina se proto touto změnou snaží co nejvíce vzdálit od ruského vlivu. My už pravoslavné svátky podle starého kalendáře neslavíme. Máme ale mnoho známých, kteří to čistě ze zvyku slaví po starém, a tak se stejně návštěvám v těchto dnech nevyhneme. Bude to chtít nějaký ten čas, aby se svátky na Ukrajině znovu ustálily.

Honza: Moje rodina pochází na obou stranách z východu, takže jsem od mala vyrůstal v pravoslaví, ale zároveň se považuju primárně za Čecha. Nemluvím žádným z jazyků jako moji předci, takže tolik ani neznám tradice, jenom ty náboženské. Ale od mala jsem slavili s rodiči Vánoce 2x.

24. prosince jsme si dávali dárky a 7. ledna to bylo více slavnostní v tom, že jsme šli vždycky do kostela a pak měli slavnostní oběd (ale podle české kuchyně, takže klasika bramborový salát a ryba). Jen nás kvůli tomu naši vždycky omlouvali ze školy, což upřímně často podle mě překvapilo i učitelky, když jsem přinesl omluvenku „pravoslavné Vánoce.“

zdroje: Hlídací pes, Aktuálně, iDnes, Kazaki