O rutinách, které nejsou o vstávání v pět ráno, ale nástrojem, jak se ukotvit v životě

V tom nejzákladnějším smyslu by rutina neměla být harmonogram dne, ale opakující se slib, který dáváme sami sobě. Slíbit si, že některé věci nebudu každý den znovu vyjednávat a radši ušetřím energii na to, co může být v mém dni nepředvídatelné.

Rutina by měla přinášet do našich dní efektivitu a stabilitu ne proto, že nás tlačí k výkonu, ale proto, že snižuje množství rozhodnutí, která musíme udělat. A tím chrání naši pozornost. Rutina v tomhle smyslu neuctívá to, kým bychom se jednou chtěli stát, ale podporuje verzi sebe, která už tady je a potřebuje fungovat.

Nevěřím v to, že si musíme naplánovat každou hodinu dne. Bohatě stačí, když si vytyčíš 2-3 kotevní body. Tyto kotvy vytvoří rámec, který můžeš postupně vyplňovat podle toho, jak ti to funguje. Například, jak to dělám já: vstát v osm, jít cvičit, dát si kávu a hodinu psát. Odpoledne jít na procházku, v jedenáct jít spát.

Rituál dává rutině smysl

Rutina se stará o strukturu, rituál se stará o prožitek. Rituálem myslím opakující se gesto, které říká tělu: jsme teď a tady.

Protože malé, opakovatelné úkony, jako udělat si kávu před psaním, zapálit svíčku nebo jít na krátkou procházku před prací signalizují, že je čas přepnout. Musí mít pro tebe jasný význam.

Často pomáhá mít i vedlejší aktivitu, která tě dokáže dostat do flow. Vaření, úklid, cvičení nebo třeba i mazlení se s domácím mazlíčkem. Když se rutina spojí s rituálem, vzniká něco osobního, vlastní způsob, jak žít každý den.

Najdi si svůj kreativní čas

Všimni si, kdy se cítíš nejenergetičtější. Je to ráno, pozdě v noci, nebo odpoledne? To okno si chraň pro nejkreativnější práci a všechny administrativní úkoly a nákupy posuň na období dne, kdy máš méně energie.

Rutina pro kreativce?

Existuje mýtus, že kreativní lidé potřebují k tvoření chaos a svobodu. To může být v něčem pravda, jen se tady zapomíná na to, že kreativita je extrémně náročná na energii. Pokud se celý den rozhoduješ, kdy začneš pracovat, kde budeš pracovat, co přesně budeš dělat a jestli to děláš správně, nezbývá ti síla na samotné nápady.

V tuto chvíli přichází rutina jako kotva, která drží tvůj základ dne, abys mohl*a riskovat jinde. Tu spontánnost, kterou potřebuješ ke kreativní práci, naopak chrání.

Buď flexibilní

Dobrá rutina se ohýbá, ale neláme. Počítej s tím, že někdy vycestuješ, půjdeš večer na pivo nebo že věci nepůjdou podle plánu. Život má svůj vlastní rytmus. Pokud jeden den vynecháš, vrať se k sobě další den. Na flexibilitě, tedy ohebnosti, totiž záleží víc než na dokonalosti. Snaha o dokonalost tě stejně daleko nedostane.

Smyslem rutiny není vytvořit dokonalý systém, který už se nikdy nezmění. Podle mě se funkční rutina dokáže přizpůsobit a počítá s tím, že někdy selžeme. Zkus nad tím přemýšlet jako o vztahu, který máš sám*a se sebou a se svým časem.

Sebereflexe

Moje oblíbené slovo tohoto roku. V tomto kontextu říká, že na konci každého týdne nebo měsíce má smysl se na chvíli zastavit a položit si pár otázek. Které rutiny tě podpořily? Co tě opravdu bavilo? Co bylo spíš vynucené nebo vyčerpávající? Co přišlo přirozeně? A jakou jednu malou úpravu můžeš udělat?

Stavíš a stavíš, dokud nemáš rutinu, která prostě funguje.

Nechceme si vytvářet další nástroj, kterým se můžeme hodnotit, spíš se k sobě naučit chovat s větší ohleduplností. Snad každá úspěšná osoba, kterou znám, má určitý typ rutiny. Je to skoro jako osobní uniforma, díky které ušetříš spoustu mentální energie na užitečnější věci než na vymýšlení outfitu.

Sama totiž vím, kolik práce bych si v životě ušetřila, kdybych svou rutinu kultivovala dřív. Doufám, že tohle alespoň jednoho člověka inspiruje k tomu zamyslet se nad tím, jak tráví svůj obyčejný den. A že se nad rutinami zamyslí ne jako nad povinností, ale jako nad opakujícím se slibem, který se může stát oporou v obyčejném dni. Protože právě ty obyčejné dny se sčítají a tvoří to, jak žijeme.