Ano, čteš správně - Nico Hulkenberg na první umístění na pódiu ve Formuli 1 čekal přes 14 let. Možná sám začínal pochybovat, jestli se toho někdy dočká, ale pak přišel den, kdy se vše změnilo. A my se teď pojďme podívat na to, jaká byla jeho cesta a na jeho bouřlivou kariéru plnou smůly, velkých comebacků a neustálého dokazování, že na to má.
Nico se narodil v roce 1987 v německém Emmerichu a od mládí patřil k největším talentům své generace. Po úspěšné kariéře v motokárách a juniorských formulích se stal v roce 2009 šampionem GP2, což je série, která tradičně připravuje jezdce na Formuli 1, a to mu otevřelo dveře do nejvyšší ligy motosportu. Vítězství v GP2 před ním dosáhli například ikoničtí piloti jako Lewis Hamilton či Nico Rosberg, takže očekávání byla vysoká.
Nico debutoval v roce 2010 u týmu Williams, kde hned zazářil. Jako nováček se totiž probojoval až na pole position v Brazílii, což byl neskutečný úspěch, který nebyl za posledních téměř 15 let viděn. Přestože se jednalo o slibný start, už na konci sezony přišla bolestná rána. Tým Williams se totiž rozhodl jeho smlouvu neprodloužit. Důvod? Peníze. Tým upřednostnil jezdce, který mohl přinést více finančních prostředků, a zvolil proto venezuelského pilota Pastora Maldonada.
Následujících deset let byl Nico Hülkenberg jako poutník bez domova.
FUN FACT: Svůj talent připomněl fanouškům v roce 2015, když během volného víkendu od F1 vyhrál s Porsche 24hoduin Le Mans, čímž se stal jedním z mála jezdců Formule 1, kteří v tomto ikonickém vytrvalostním závodě zvítězili.
V roce 2020 se bez trvalého místa v F1, dostal zpět do hry jako náhradník. Nejprve nahradil Sergia Péreze ve Velké ceně Anglie, jelikož měl pozitivní test na covid. Hned o týden později ve Velké ceně k 70. výročí F1 ohromil 7. místem a později v sezoně zaskočil i za nemocného Lance Strolla na Nürburgringu, kde si připsal další body.
Jeho výkony jako „superzáložníka“ zaujaly, a i když v roce 2021 v F1 jeho služby nebyly vůbec potřeba, vrátil se znovu v roce 2022, tentokrát jako záskok za Sebastiana Vettela u Aston Martinu na úvodní dva závody, když Vettel opět covidu nemohl nastoupit.
Díky této sérii spolehlivých výkonů se v roce 2023 dočkal další plnohodnotné šance, tentokrát u týmu Haas po boku Kevina Magnussena. Nico týmu pomohl dosáhnout na 7. místo v Poháru konstruktérů 2024, což byl jejich nejlepší výsledek od roku 2018.
Jeho výkon v Haasu opět upoutal pozornost ostatních týmů v paddocku, včetně Kick Sauber, který se s Němcem dohodl na společné spolupráci na rok 2025 před přechodem týmu k Audi v roce 2026.
Začátek letošní sezony pro tým nebyl vůbec jednoduchý. Mezi 2. a 8. závodem sbíral body jen velice vzácně, přesto Nico opět ukázal svoji spolehlivost a od 9. kola ve Španělsku začal sbírat jedno TOP10 umístění za druhým.
Tým Kick Sauber zažil nekutečnou radost, když v Rakousku skórovali oba jeho piloti - jak Nico, tak i nováček Gabriel Bortoleto získali body z 8. a 9. místa. Pouhý týden nato v Silverstone se ale myšlenky na dosažení bodového snu zdály mizivé, protože kvalifikace vypadala pro tým velice bledě: Gabriel startoval až 16. místa a Nico dokonce až z 19. pozice.
Nebyla by to Formule 1, kdyby se to v závodní den celé dramaticky nezměnilo. Při proměnlivém počasí Nico rozjel neskutečnou stíhací jízdu, postupně se prokousal polem a v závěru odolal náporu Lewise Hamiltona, aby si udržel 3. místo. Štěstí stálo na jeho straně a při svém 239. startu tak konečně získal vytoužené první F1 pódium!
Sedmatřicetiletý Němec se tímto výkonem zbavil „ctihodného“ rekordu nejzkušenějšího jezdce bez pódiového umístění a stal se tímto příběhem tak žijící legendou a inspirací pro všechny.