Natálie Halouzková: Věcem se musí jít naproti

Naty je úspěšná seriálová a nově i muzikálová herečka, tanečnice a studentka. Jak svůj pestrý životní styl zvládá a co taková kariéra obnáší?

Jak vůbec zvládáš dělat všechno, co děláš?

Je to náročný. Člověk nemůže mít všechno a jedna aktivita často musí jít stranou. Teď jsem dost upřednostňovala práci, nic jsem nechtěla odmítnout, takže momentálně to nejvíc odnáší škola. Po Novém roce to bude jinak – budu mít jen divadlo a čas na školu.

Daří se mi to vybalancovat (i s pomocí vesmíru), mám to ve vlnách. Od května točíme seriál, v létě jsme zkoušeli divadlo, ale předtím jsem měla celkem volno. Mám povahu „všechno, nebo nic“. Myslím, že jsem si to vymodlila, a těším se na klídeček po Novém roce. Jsem za to hrozně vděčná, vybrala jsem si to a takhle jsem si to nastavila.

Jak se při takovém tempu udržuješ v psychické pohodě?

Sportem, na který jsem ale od května neměla tolik času, na kolik jsem bývala zvyklá. Se vší prací jsem se ještě stěhovala, logicky tak nebyl moc čas na ostatní věci, kamarády, rodinu. Když už člověk nemůže, je nejlepší být doma a nic nedělat, klidně bez pocitu viny proležet celý den. Taky čas v přírodě, bez telefonu a nejlépe sama, to je asi největší relax.

To mi přijde jako problém naší generace, ten pocit viny, když zrovna nejsi produktivní, že ti všechno utíká.

Určitě, ještě tady v Praze je to umocněný počtem akcí. Taky vidíš na sociálních sítích, co všechno lidi dělají a kde jsou. A chceš to taky.

Když jsi začínala s herectvím, měla jsi nějaké představy, ideály, které se úplně nepotvrdily?

Asi ne, ideály si nedělám, nejsem vyloženě naivní snílek. Mám pocit, že stojím nohama na zemi. Co se týče lidí, to je zase na jiný povídání. V zákulisí branže občas narazíš na hořkou pravdu, to je asi všude.

Nikdy jsem ale nebyla přehnaně ambiciózní a neupínala se k jedné věci. Vždycky jsem chtěla být herečka, zpěvačka, tanečnice, ale věnovala jsem se tomu střídavě. Myslím, že se mi to takhle vyplatilo, jít věcem naproti, po tom svém pocitu a být všemu otevřená, neupínat se. Do určité míry mám štěstí, jsem si toho vědoma a vážím si toho.

Taky mívám potřebu si věci odůvodnit tím, že je to štěstí. Terapeutka mi na to ale řekla, že to zní, jako by mi věci padaly samy do klína, což taky není pravda.

Možná bych se na tu terapii měla konečně objednat. Taky jsem měla tendenci úspěch svádět na zrzavé vlasy a jiné okolnosti, neměla jsem sebevědomí. Pořád to není úplně nejlepší, ale pracuju na tom, protože vím, že mě tyhle myšlenky akorát brzdí.

Přijde ti, že jako Češi máme problém být na sebe pyšní?

Určitě, to vidím i u sebe v rodině. Chválit se navzájem, to docela jo, ale sami nejsme sebevědomí. Opakuje se to přes generace, a proto musíme být my tou, která to zlomí.

S jakými kolegy se ti dobře pracuje?

Mám štěstí a zároveň hluboko uvnitř nedávám prostor negativním lidem. Energie se přitahují, na to věřím. Jsem vděčná, že jsem své první divadlo mohla dělat v Kalichu. Podporujeme se, je tam skvělá parta. To samé v seriálu: Sára Rychlíková a Darija Pavlovičová jsou mi opravdu blízké a vím, že budeme kamarádky i po točení.

Máš herecký vzor?

Miluju Libušku Šafránkovou a Ivu Janžurovou. Ze zahraničních hvězd určitě Meryl Streep a z mladší generace třeba Emmu Stone.

Chtěla bys někdy zkusit činohru, třeba práci v Národním divadle?

Tam jsou dost tradiční, musíš mít herectví vystudovaný. Možná jediná Anička Fialová tam hraje, i když má „jen“ konzervatoř. Myslím, že si mě musí někdo všimnout, do divadel se jinak berou studenti z DAMU a bez školy je to těžké. Na konci listopadu půjdu na zahraniční kurz filmového herectví a ještě mám domluvenou soukromou hodinu u herečky Martiny Preissové, protože si potřebuju doplnit herecké základy. Chci být lepší a lepší, protože mě to baví.

Máš vůbec čas jít na film nebo do divadla?

Večery mám v podstatě volné, ale když vstáváš v 5 ráno, tak se ti nechce. Někdy jsem ale spánek musela obětovat, abych měla nějaký sociální život. Nicméně teď jsem byla v divadle dost, chodím na představení kolegů. Posledně v Činoherním klubu na hře Equus, v kině jsem teď byla na Trojúhelníku smutku. Všichni to doporučovali, tak jsem se snažila nemít žádná očekávání. A bylo to moc fajn, doporučuju.

Porovnávání, víš že je to špatný, ale nedá ti to, je to tak?

Je to neustálý boj! Jsem hrozný perfekcionista, což je kolikrát sebedestruktivní. Až teď se začínám poznávat, právě díky úskalím, kterými jsem si musela projít v profesním i osobním životě. Zní to klišoidně, ale je to tak: Všechno špatný je k něčemu dobrý, jednou jsi dole, jednou nahoře.

Je teď nějaký overrated trend?

Přeceňovaná je třeba gua sha! S prsty si na masáž obličeje bohatě vystačíš. S nadsázkou taky otužování, ale to protože jsem sama srab.

Máš nějakou guilty pleasure?

Starý dobrý reels na Instagramu.

Teď jsi v muzikálu Biograf láska, v seriálu Dobré zprávy...

Ty točíme od konce dubna, je to full-time job. V srpnu jsme měli volno, já mohla zkoušet muzikál. Od ledna budu mít volno a už teď se těším, co přijde. Udělám třeba hezky zkoušky, to by bylo fajn. Studuju mediálky a neberu to extra dogmaticky. Je to jedna z možností, co v budoucnu dělat, uvidíme.

Jak své role odlišuješ?

Každá postava je jiná, jde to samo.

Platí pořád, že si chceš zahrát princeznu?

Jo, vysílám to do vesmíru! Možná ve mně rezonuje ta Libuška Šafránková.

Byla by to emancipovaná princezna feministka?

Doufám, že jo!

Gen Z je mimo jiné známá větším povědomím o životním prostředí. Vím, že i ty zvažuješ, co si oblečeš, sníš a podobně.

Začala jsem se o to zajímat asi před čtyřmi roky. Téměř nejím maso a dříve jsem striktně nekupovala fast fashion. Teď už to tak přesně nedodržuju, ale pořád si tyhle hodnoty připomínám. Třeba taková @vedu_clothing nebo @stumbyna jsou dost inspirativní! Je potřeba balanc. Jsem ráda, že naše generace smýšlí progresivně, a stává se to normou.

Jakou radou se v životě řídíš?

Expect nothing, appreciate everything. Být vděčný. Nebát se, nebát se, nebát se. Žiješ jen jednou. Moje máma vždycky říkala: Když nejde o život, jde o hovno!

Za fotografie děkujeme @patrikdemo , prostory poskytla kavárna Kolektor.