Mýty o SPF, kterým bys měl*a přestat věřit

Určitě už jsi i ty narazil*a na sociálních sítích na videa, kde tvůrci tvrdí, že SPF vůbec používat nemusíme a naše kůže si se sluncem poradí sama, jenže realita je trochu jinde. Opalovací krémy jsou důležitým nástrojem pro ochranu pokožky před škodlivými UV paprsky a obsahují organické a anorganické filtry. Anorganické filtry jsou navržené tak, aby od naší pokožky fyzicky odrážely UV fotony. Organické filtry jsou naopak chemické látky, které UV záření absorbují a mají schopnost vstřebat se do naší pokožky.

Jak teda SPF vlastně správně funguje? Sama jsem už několikrát odlehčeně použila větu „Namazala jsem si 15 přes 50, takže to znamená, že mám 65 a jsem v klidu." Jenže takhle to fakt nefunguje a moje rudě opálené tělo mě o tom už několikrát přesvědčilo.

Pojďme se proto podívat na nejčastější mýty o SPF a rovnou si je společně vyvrátit.

Když je zataženo, SPF nepotřebuju

Mýtus, kterému bychom už dávno neměli věřit, ale v širším povědomí stále přetrvává. Ano, SPF potřebuješ, i když je zataženo a ano, můžeš se spálit i přesto, že se ti zdá, že na tebe sluníčko vůbec nesvítí. Mraky totiž UV záření neblokují, jen ho částečně rozptylují. Kolik záření projde, závisí na typu a hustotě mraků, ale obecně se uvádí, že na zem projde až 80 % UV záření. Určité formace mraků UV záření dokonce zesilují nad úroveň záření, které by tě zasáhlo při jasné obloze. Tento jev vzniká odrazem přímého slunečního záření od bočních stran mraků poblíž slunce. Takže pokud ses někdy spálil*a pod mrakem víc než na slunci, právě tohle je ten důvod.

SPF je potřeba jen v létě, v zimě je slunce neškodné

Slunce je aktivní po celý rok, UV záření nezmizí jen proto, že venku mrzne. Sice je v zimě nižší UV index, ale to neznamená, že jsi v bezpečí a tvoje pokožka se nemůže narušit. Co si budeme, v zimě aplikaci SPF mnoho z nás zanedbává, ale měli bychom myslet na to, že právě touto ochranou se vyvarujeme poškození pokožky a vráskám, které se následně snažíme vyhladit maskami a jinými produkty. Navíc zde opět figuruje odraz - sníh dokáže znásobit tvoje vystavení UV záření, protože odráží sluneční paprsky. Nezasahují tě jen shora, ale odrážejí se i od sněhu na zemi, takže expozice je dvojnásobná.

SPF si nemusíš reaplikovat

Často se nemažeme jenom ráno a myslíme si, že máme na den vystaráno, pokud jsme sáhli po SPF 50. Ale realita je jiná. Aktivní látky se rozkládají vlivem slunečního záření a postupně ztrácejí účinnost, i kdybys celý den seděl*a v klidu, tvá pokožka nebude mít stoprocentní ochranu. K tomu se taky přidává pocení, dotýkání se pokožky a přirozený kožní maz, které SPFko z kůže během dne stírají. Reaplikovat SPF je proto nutné každé dvě hodiny. Pokud plaveš nebo se na sluníčku zrovna hodně potíš, měl*a by ses namazat ještě dřív.

SPF je zbytečně drahé

Účinnost SPF stojí na koncentraci a kvalitě UV filtrů, ne na ceně nebo jménu značky. Klidně sáhni po dostupnějších variantách, hlavně produkt používej pravidelně a v dostatečném množství. Třeba Cien Sun Opalovací mléko SPF 50 nabízí vysokou ochranu i při intenzivním slunci, je vhodné i na citlivou pokožku a díky lehké textuře se snadno roztírá a rychle vstřebá. Koupit ho můžeš v balení 250 ml za 149,90 Kč v Lidlu.

SPF blokuje tvorbu vitamínu D

Pokud se budu bránit krémy před sluncem, moje tělo nebude produkovat vitamín D... To je jen další mýtus, kterého se lidé bojí. Odborné studie toto tvrzení přímo vyvrací. Běžné používání SPF hladinu vitamínu D neohrožuje. Krém totiž nikdy nezachytí veškeré UVB záření, takže tělu zůstane pořád dost na to, aby si vitamín D vyrobilo samo. A naše aplikace krému taky není nikdy perfektní, takže stále nám zůstanou plochy, které jsme si nezvládli namazat.

Tmavší pleť SPF nepotřebuje

Melanin, který dává pleti tmavší odstín, poskytuje jen omezenou přirozenou ochranu proti UV záření. U tmavší pleti se udává hodnota kolem SPF 13,4, zatímco u světlejší pleti je to jen zhruba SPF 3,3. Rozdíl je znatelný, ale hodnota se neblíží doporučenému minimu SPF 30. Tmavší pleť navíc spálení ukazuje hůř a pomaleji, což bohužel vede k pozdější diagnóze. Riziko rakoviny kůže tím ale nezmizí, naopak dochází k pozdějšímu odhalení.