Miláno v duhových barvách: Queer příběhy na ZOH

Na start letošních her se postavilo rekordních 49 otevřeně queer lidí, což je vůbec nejvíce v dějinách zimních olympiád. Návrat her do Evropy symbolicky doprovází silnější viditelnost diverzity, respektu, přátelství a hodnot, o kterých má olympijské hnutí být. Letošní hry byly výjimečné i tím, že se o těchto tématech začalo mluvit otevřeněji. Jedním z nejvýraznějších queer hlasů se stala americká krasobruslařka Amber Glenn.

Ta patřila během zimních her k nejsledovanějším jménům nejen díky zlatu ze soutěže družstev nebo výrazným výkonům v ženském individuálním závodě, ale také díky své otevřenosti ohledně pansexuální a bisexuální orientace. Zároveň se stala první otevřeně queer ženou, která reprezentovala Spojené státy v olympijském sólovém krasobruslení. Veřejně také sdílela zkušenosti LGBTQIA+ sportovců a sportovkyň a mluvila o tom, co pro ni znamená reprezentovat na tak velké sportovní scéně.

Na tiskové konferenci před začátkem olympiády reagovala na otázky týkající se dopadu politiky Donalda Trumpa na LGBTQIA+ lidi a uvedla, že současné období je pro mnoho lidí náročné a že je důležité držet při sobě. Zdůraznila přitom, že queer sportovci a sportovkyně nechtějí žádné výjimky ani speciální zacházení, jen stejnou podporu a respekt jako kdokoliv jiný na startovní listině.

Nešlo přitom o neúctu k vlastní zemi, ale o pojmenování reality, kterou podle organizace ACLU dokládají stovky návrhů zákonů namířených proti LGBTQIA+ lidem. Právě po těchto vyjádřeních se na sociálních sítích začala objevovat vlna nenávistných reakcí, nešlo ale jen o kritiku, ale taky o snahu zpochybňovat její lidskost jen proto, že říká věci, které jsou pro některé nepříjemné.

Tato situace pro ni byla obzvlášť náročná ve chvíli, kdy se připravovala na jeden z největších momentů své kariéry, a díky tomu upozorňovala na to, že by neměla ani ona, ani žádný jiný sportovec*kyně nést takovou tíhu nenávisti, která se na ni snesla. „Často říkáme, že chceme, aby byli atleti autentičtí, ale když skutečně otevřeně promluví, společnost od nich začne ustupovat. Označujeme je za vzory, ale zároveň po nich chceme, aby mlčeli o vlastních životech a podporujeme je jen do chvíle, než začnou otevírat témata, která nás nutí vystoupit z komfortní zóny,“ uvedla.

Zároveň dodala, že i když někteří očekávají, že účastnictvo her bude mlčet, ona chce svou platformu využít k tomu, aby povzbudila ostatní a ukázala, že otevřenost a autenticita mají ve sportu své místo.

Breezy Johnson - alpské lyžování

Mezi výrazná jména se zařadila lyžařka Breezy Johnson, která patří k nejlepším sjezdařkám současnosti. Pro americkou závodnici šlo o návrat na olympijskou scénu po zranění, kvůli němuž vynechala hry v roce 2022, a její výkon se rychle proměnil v jeden z nejsilnějších comebackových příběhů celé olympiády.

Breezy, rodačka z Wyomingu, která veřejně oznámila svou bisexualitu v roce 2022, se stala první otevřeně LGBTQIA+ sportovkyní a zároveň první Američankou, která na zimních hrách v Miláně získala zlatou medaili, když ovládla sjezd. Její olympijský příběh ale nekončil jen na stupních vítězů, po dramatickém pádu ve finále Super-G na ni v cíli čekal její partner Connor Watkins a přímo před kamerami ji požádal o ruku.

Hilary Knight a Brittany Bowe - hokej a rychlobruslení

Silný příběh lásky letos napsaly také dvě americké olympioničky – hokejová kapitánka Hilary Knight a rychlobruslařská rekordmanka Brittany Bowe. Dvojice, kterou lidé často označují za jeden z nejvýraznějších sapphic párů zimních her, oznámila během olympiády zásnuby a připomněla, že právě olympijské prostředí je před čtyřmi lety svedlo dohromady.

Knight a Bowe mají za sebou dohromady 9 olympijských účastí a 6 medailí a letošní hry v Miláně mají být symbolickou tečkou za jejich olympijskou kariérou. Zásnuby přišly navíc v emotivní chvíli před posledním olympijským zápasem Hilary, která snila o pohádkovém zakončení kariéry a dalším zlatě, a i když sportovní výsledek teprve čekal na své finále, pro obě už měl příběh jasný happy end s velkým ANO.

Guillaume Cizeron, krasobrulení

Dalším výrazným jménem a hlavně zlatým medailistou je francouzský krasobruslař Guillaume Cizeron, olympijský vítěz z Pekingu 2022, který se ke své queer identitě veřejně přihlásil už v roce 2020, a svým coming outem chtěl tehdy upozornit na důležitost viditelnosti a podpory queer lidí i ve vrcholovém sportu. Na letošní olympiádě v Miláně, se mu podařilo na předchozí úspěchy navázat a znovu bojovat o nejvyšší příčky. Společně s novou taneční partnerkou Laurence Fournier Beaudry předvedli silnou jízdu inspirovanou tvorbou Madonny.

Mahilde Gremaud

Mezi zlaté medailistky letošních zimních olympijských her se zařadila také švýcarská freestyle lyžařka Mathilde Gremaud. Ta během prvního olympijského víkendu ovládla freeski slopestyle žen a úspěšně tak obhájila zlato z předchozích her. Otevřeně queer sportovkyně potvrdila svou dominanci technicky čistou a sebevědomou jízdou, ve které porazila i velkou favoritku Eileen Gu.

Česká queer výprava

Mezi nejvýraznější česká olympijská jména patří naše rychlobruslařská hvězda Martina Sáblíková, která už 12 let tvoří pár s Nikolou Zdráhalovou, rovněž úspěšnou rychlobruslařkou. Obě si letos zažily start na olympijských hrách a o svém vztahu se veřejně podělily v dubnu loňského roku.

Otevřeně queer je také hokejistka Kristýna Kaltunková, která reprezentovala s ženským národním týmem nebo freestyle lyžař Nick Novák, ačkoliv se narodil v USA, reprezentuje Českou republiku, protože oba jeho rodiče pocházejí z Česka.

Medaile získaly i další queer hvězdy. Mezi stříbrnými medailisty se objevil například kanadský ženský hokejový tým, který patří k reprezentacím se silným LGBTQIA+ zastoupením, v týmu jsou vyoutované Emily Clark, Erin Ambrose, Emerance Maschmeyer, Brianne Jenner, Laura Stacey a Marie-Philip Poulin.

Bronzové medaile pak vybojovali další otevřeně LGBTQIA+ sportovci*kyně napříč disciplínami. Belgická rychlobruslařka Tineke den Dulk byla součástí smíšené štafety na 2000 metrů v short tracku, která dojela pro bronz, a kanadský tanečník na ledě Paul Poirier společně s partnerkou Piper Gilles získal bronz po několika olympijských pokusech.

Být queer ve sportu není vůbec snadné

Je třeba si uvědomit, že queer sportovci a sportovkyně často nebojují jen o každý centimetr na hřišti, ale také o základní právo být sami sebou – během sportovního výkonu i mimo něj. Podle největší mezinárodní studie o homofobii ve sportu z roku 2015, která zahrnovala téměř 9 500 respondentů a respondentek, pouhé 1 % účastníků*účastnic věřilo, že queer lidé jsou ve sportovním prostředí „zcela přijímáni", zatímco 80 % uvedlo, že byli svědky homofobie nebo ji přímo zažili na vlastní kůži. Až 51 % gay a bisexuálních mužů a 35 % gay a bisexuálních žen ve věku 15–21 let se stalo terčem homofobního chování ve sportu a každý čtvrtý LGBTQIA+ člověk se necítí vítán na sportovních akcích ani v komunitních sportovních skupinách.

O tom, v jakém stavu jsou práva queer lidí ve většina zemí světa ani nemluvě. Měli bychom si uvědomit, že sport má být prostorem pro všechny – bez ohledu na sexuální orientaci nebo genderovou identitu. Inkluze není bonusová položka na agendě sportovních organizací, je to podmínka pro to, aby sport vůbec plnil svůj smysl: rozvíjet lidi, budovat komunity a dávat každému šanci zazářit.