Mariana Prachařová o životě v Londýně: Pracovala jsem pro významnou stylistku, šest měsíců tady mi ale stačilo

Co tě vedlo k tomu přestěhovat se do Londýna? 

Oslavila jsem 30. narozeniny, živím se sociálními sítěmi už hrozně moc let a mám pocit, že jsem se ocitla v bodě svého života, kdy jsem cítila potřebu změny.

Chtěla jsem se zaměřit na fashion, na oblečení, na styling, protože je to něco, co mě baví. Rozhodovala jsem se mezi New Yorkem a Londýnem, protože obě dvě města miluju. Vybrala jsem si Londýn, protože je blíž a časový posun s New Yorkem by byl komplikovaný pro práci.

Začala jsem si zjišťovat informace o pobytu po Brexitu a našla jsem si kurz stylingu v rámci Vogue kurzu. Řekla jsem si, že to prostě zkusím, že to je teď, nebo nikdy, že jsem ještě ve fázi, kdy nemám rodinu, nemám děti a můžu si dovolit takhle někam vycestovat.

Moje rozhodnutí odejít do Londýna bylo z životní potřeby zkusit něco nového od úplného začátku ve větším městě, kde je člověk víc anonymní.

Šla jsi do toho sama za sebe. Jak jsi to zvládala, být v cizí zemi, úplně sama, zařídit si kompletně nový život zcela od začátku? 

Měla jsem výhodu, že jsem předtím zvládala solo traveling, takže jsem už věděla, co to obnáší. Zjistila jsem, že si užívám čas sama a stala jsem se větším introvertem, protože nemusím nikomu podřizovat svůj program.

Musím říct, že jsem si v tom v poslední době našla zalíbení, protože mám na rozdíl od svých kamarádů to štěstí, že můžu pracovat odkudkoliv. A já hrozně ráda cestuju a říkám si, že přece nebudu čekat na někoho, až bude mít čas, aby mohl letět se mnou, když to místo prostě chci vidět.

Ale samozřejmě to na začátku bylo náročné, protože jsem měla zaplacený hotel, ale neměla jsem bydlení, takže to byla velká challenge a jela jsem na punkáče.

Nejtěžší bylo najít bydlení a zorientovat se v novém městě bez auta, na které jsem byla zvyklá v Praze, když převážím nebo stěhuji věci. Sžít se s tou zemí a se službami bylo trošičku náročné, ale jinak je Londýn hodně podobný tomu, co máme v Česku, takže to bylo úplně v pohodě.

Jak sis na Londýn zvykala? Překvapilo tě město či samotný život Britů v něčem specifickém?

Já jsem si už moc zvykat nemusela, protože jsem v Anglii už byla několikrát předtím. Jednou na tři týdny na jazykovém kurzu v Brightonu, a pak i v Bournemouthu. Dohromady jsem v Británii strávila určitě víc než dva měsíce.

V Londýně jsi chodila na Condé Nast College of Fashion & Design a dále ses dostala k mnoha příležitostem ve světě fashion. Mohla bys nám přiblížit tvůj zážitek z této prestižní Vogue školy? Stál za to? 

Můj zážitek byl velmi pozitivní. I když kurz trval jen týden a byl intenzivní, stálo to za to. Získala jsem cenné zkušenosti a vhled do světa fashion, což mi pomohlo pochopit styling z jiné perspektivy. Koho by to zajímalo, tak školné bylo velmi vysoké. Kurz stál 30 tisíc korun, v Británii je obecně studium velmi drahé. Delší kurzy se pohybovaly kolem 100 tisíc až milionu korun.

Během kurzu jsme měli různé úkoly a projekt. Od profesorů jsme měli i rovnou zpětnou vazbu. Bylo fajn hned vědět, co se jim na tom líbí, co ne. A byl to takovej intenzivní vhled a úvod do stylingu. Náš finální projekt byl zaměřený na přípravu December Issue Vogue, což mě hodně bavilo.

Jaké zajímavé kariérní příležitosti se ti v Londýně naskytly? 

Na kurzu jsem se seznámila s klukem z Hongkongu, který fotil pro Vogue Hongkong. Pozval mě na jejich focení v Londýně a mohla jsem se tak účastnit dvou Vogue focení. Také jsem se seznámila s českou fotografkou Eliškou Sky, která pracuje s velkými jmény i značkami v Londýně. Pořádá tam workshopy a vždy potřebuje styling, s tím jsem jí pomáhala.

Taky jsem rozeslala své CV a ozvala se mi jedna významná londýnská stylistka, pro kterou nyní pracuji. Pomáhám jí na foceních a jsem za tuto příležitost velmi vděčná. Ačkoliv musím dodat, že to nejsou placené práce, jelikož tu nesmím pracovat skrz má víza.

O Londýně se říká, že je, co se týče módy, dost náročný na proniknutí. Obzvláště ve sféře stylingu, ve kterém se pohybuješ. Vnímáš to stejně? Máš nějaké rady pro lidi v podobném odvětví? 

Musím říct, že to byla všechno jedna velká náhoda. Měla jsem štěstí, že se mi ozvala stylistka, i když jsem to nečekala. Odpovědělo mi pár lidí, ale většinou jen s tím, že nikoho nehledají.

Udělala jsem si velký research, prošla jsem všechny různé módní anglické časopisy, našla jsem tam vždycky mail na editory, na fashion stylisty, na jejich asistenty a prostě jsem všem rozeslala e-maily s portfoliem a CVčkem.

Konkurence je obrovská a lidé tam jdou za kariérou. Nikoho moc nezajímáte, pokud nemáte kontakty. Doporučila bych obepsat lidi, najít si jejich maily a rozeslat CV. Také je dobré zkusit nějaký kurz, protože nikdy nevíte, s kým se tam seznámíte. O to víc si vážím toho, že se mi tohle poštěstilo, protože vím, že to není úplně běžné.

Máš tipy pro ty, kdo přemýšlí o tom, že by „začali znova“ v zahraničí nebo si ho jeli vyzkoušet na delší dobu, stejně jako ty? Co se ti osvědčilo? 

Doporučuji si předem udělat research na sociálních sítích, zejména na Facebooku, a najít skupiny zaměřené na dané město. Tam se můžete seznámit s lidmi, kteří tam žijí, a získat cenné rady ohledně bydlení.

Osobní prohlídka je důležitá, protože fotky mohou klamat. Můžete zjistit, že okolí bytu je špatné, nebo že byt má problémy, které na fotkách nejsou vidět, jako je špína nebo hlučnost - tak jsem to měla i jednou já.

Jaké jsou tvé nynější plány? Zalíbilo se ti v Londýně natolik, abys zůstala delší dobu, kdyby to bylo možné? Táhne tě to i jinam do zahraničí? Nebo jsi připravená jet zpět do Prahy? 

Jsem hrozně vděčná za tuhle zkušenost, protože mi ve výsledku pomohla uvědomit si, že moje místo je tady v Praze. Mladší lidé, třeba v nácti, mají asi jednodušší začít někde jinde, zatímco ti ve svých 30, už mají vybudované zázemí, rodinu a kamarády.

Hlavně jsem se utvrdila v tom, že Česko je skvělý, nemáme si fakt na co stěžovat a v porovnání s Anglií je úroveň žití u nás neskutečná. Spousta lidí si myslí, že někde venku v zahraničí, ve velkém světě, je to lepší, ale věřte mi, že kolikrát to tak vůbec není.

Těch šest měsíců mi stačilo. A i když je Londýn skvělej a moc jsem si to tam užila, tak určitě nepřemýšlím o tom tady zůstat. Zároveň vím, že chci cestovat, chci někam odjet zase na měsíc, na dva, to jo, ale ne se přestěhovat nebo žít někde v zahraničí, to určitě ne.

A i v tom je cestování úžasné. Otevře vám obzory a díky tomu si uvědomíte spoustu věcí a vážíte si toho, odkuď jste a jakými lidma se obklopujete.

Mariany London tips:

Máš tipy, co se týče hledání bydlení?

Byla jsem v různých skupinách na Facebooku a na stránkách SpareRoom. Tam jsem pak chodila na prohlídky. Určitě doporučuji chodit osobně.

 Jaké jsou tvé nejoblíbenější neighborhoods?

Centru jsem se spíše vyhýbala, je to tam fakt extrémně busy. Stojí za to okrajové čtvrti a jsou vlastně i nejkrásnější. Úžasné jsou Clapham Common a Battersea Park, tam bydlím já, to je skvělá čtvrt.

A potom mám moc ráda čtvrtě Hampstead, Richmond, Highgate i Tooting a Primrose Hill. Samozřejmě mám ráda i Soho, Notting Hill, ale i Chelsea a Marylebone.

 Jaké kavárny a food spots jsou tvé go-to? 

Blank Street Coffee a Gail's. Co se týče jídla, Londýn je tak strašně drahý, že spíš můžu doporučit jídla na objednání. Britové jsou v tomhle skvělý, protože jsou docela líní vařit a hodně používají polotovary, jenomže oni mají ty polotovary fakt skvělý a kvalitnější. To se nedá vůbec srovnat s těma našima.

 Co se týče kultury, co podle tebe nesmí člověk vynechat? 

Co člověk nesmí vynechat, jsou muzikály. Samozřejmě Harry Potter Studia z Anglie, to nesmí chybět. Tohle se třeba netýká kultury, ale já jsem si tam zkusila workshop na dělání koberce, a to mě strašně bavilo. Taky koncerty nebo muzea. Třeba MOCO muzeum je zajímavý.

 Hodně cestuješ i po okolí Londýna, jaká místa tě oslovila nejvíce?  

To je právě věc, která mě strašně na Londýně baví – dá se dobře cestovat po okolí. A jak už jsem říkala, já už jsem byla i v Brightonu, v Bournemouthu, v Edinburgu ve Skotsku. A teď, co se týče Londýna, tak jsem udělala několik výletů do Windsoru, Cambridge, Bath, Oxfordu, Cotswolds, v Shere, kde se točil třeba film The Holiday nebo Bridget Jones.

Vše určitě najdete na mém Instagramu, já se tam snažím z výletů dělat reels, nebo sdílím fotky. Obecně miluju anglický venkov a určitě bych ho doporučila!