Někteří konzervativní katolíci měli proti zesnulému papeži Františkovi výhrady, nejen u mladých věřících ale svými názory o queer lidech nebo klimakrizi uspěl.
Na Velikonoční pondělí 21. dubna zemřel na mozkovou mrtvici papež František. Hlavou církve byl od března roku 2013 jako první papež z Latinské Ameriky a za uplynulé roky si dokázal vybudovat mezi lidmi pověst člověka, který se empaticky zajímal o řadu sociálních témat a místo stavění barikád otevíral dialogy.
Ještě předtím, než se stal papežem, byl považován za progresivního duchovního a média ho později označila za „The People’s Pope“ - papeže lidu. Magazín Time ho v roce 2013 vyhlásil za man of the year a na tehdejším Twitteru se užíval hashtag #BestPopeEver.
A samotný Vatikán přesdílel fotku street artu s papežem Františkem vyobrazeným jako supermana na zdi v ulicích Říma.
Přestože čelil kritice, například, že je „levicový aktivista v kolárku“ nebo že nedostatečně reagoval na některé případy sexuálního zneužívání v církvi, těšil se nevídané přízni u mladých věřících.
„Na papeži Františkovi jsem oceňovala, že se nebál otevírat témata, která jsou pro Gen Z důležitá. Díky možnosti zúčastnit se Světových dnů mládeže v Lisabonu jsem poznala, že mu na mladých lidech opravdu záleží. Na tom, co si myslíme, co řešíme, co prožíváme. Jeho schopnost naslouchat, motivovat a vytvářet prostor pro upřímný dialog je podle mě něco, co může inspirovat úplně každého, bez ohledu na věk.“
I když stejnopohlavní manželství neuznával jako svátost, v církvi prosazoval otevřenost a inkluzi. V roce 2013 se proslavil větou:
„Pokud je někdo homosexuál, hledá Boha a má dobré úmysly, kdo jsem, abych soudil?“
Jeden z queer katolíků v Londýně řekl po papežově smrti, že „doopravdy změnil pravidla hry“ a svým postojem se distancoval od velmi urážlivých výroků týkajících se sexuality nebo genderové identity, které zaznívaly z úst jeho předchůdců.
Výrazný milník ve vztahu církve a gay lidí se stal v roce 2023, kdy papež umožnil žehnání stejnopohlavním párům. I přesto, že nejde o umožnění svátostného sňatku, je to podle LGBTQ+ věřících důležitý krok. V tom samém roce bylo také povoleno kněžím být otevřeně gay, pokud dodržují celibát.
V roce 2015 vydal papež encykliku (oběžník pro všechny věřící) Laudato Si', která nesla podtitul O péči o náš společný domov. Dokument vyvolal vlnu silných reakcí. Papež František v něm propojil téma ničivého vlivu kapitalismu na planetu a chudoby. Šlo o důkladnou analýzu dopadů globálního oteplování na planetu.
„Země, náš dům, se stále více podobá obrovské hromadě odpadků. (…) Nikdy jsme s naším společným domovem nezacházeli tak špatně jako v posledních dvou stech letech.“
Také na klimatických summitech COP opakovaně zdůrazňoval odpovědnost vyspělého světa za zmírnění dopadů své neudržitelné spotřeby zdrojů na ekonomicky slabší národy.
V encyklice zdůraznil také souvislosti mezi stavem životního prostředí, chudobou a migrací, kterou označil za fenomén, jež bude aktuální v celém 21. století. On sám byl dítě italských přistěhovalců v Argentině a opakovaně vyjadřoval svoji empatii vůči imigrantům směřujícím nejen ke břehům Itálie.
Krátce po svém nástupu do funkce navštívil italský ostrov Lampedusa, kde odsoudil evropskou „lhostejnost“ vůči topícím se lidem, kteří se v malých člunech plavili přes Středozemní moře. Zavítal také do několika uprchlických táborů a z ostrova Lesbos, který navštívil, s ním na palubě letadla odletěly také muslimské rodiny uprchlíků.
„Kéž uznáme, že společně, jako jedna lidská rodina, jsme všichni imigranty.“
Celkově se papež František snažil oslovovat mladé lidi hned několika cestami. Kromě přítomnosti na sociálních sítích se s generací Z setkával i osobně, například v Lisabonu v roce 2023 během Světových dnů mládeže, a otevíral s nimi v osobních rozpravách témata, která jsou pro ně aktuální.
„Líbilo se mi, že se snažil žít ve skromnosti, nepotřeboval přepych a žít v paláci. Neměl rád oslovení Otče, dle něj Otec je označení pouze pro Boha. Otvíral dveře lidem, kteří se cítili církví odstrčení. Ve zvyku měl narozeninové oslavy v přítomnosti lidi bez domova nebo s různým postižením. Věnoval se vězňům, migrantům, nemocným a chudým. Měl otevřené srdce pro všechny věřící i nevěřící.“
Začátkem roku 2021 změnil papež kanonické právo, které ženám umožnilo sloužit jako ministrantky - skládalo se z čtení při mši a služby u oltáře. Ženám sice zůstal zakázán kněžský stav a jáhenství, i přesto šlo však o malý krůček pro ženy v církvi se zaběhnutými patriarchálními strukturami.
Byla by chyba, pokud bychom papeže Františka považovali za liberála, napsal The Guardian, i přesto však v katolické církvi dokázal otevřít témata, která byla tabuizovaná či démonizována, a na svém účtu má řadu reforem.
Až následující konkláve ukáže, jestli se Vatikán vydá dál po stopách progresivního Františka, nebo se vrátí o několik kroků zpět a vyhoví konzervativním a tradicionalistickým hlasům katolické církve.