Kratom pod lupou odborníků: Co ti o závislosti nikdo neřekl

Jak se z neznámé rostliny stal masivní online boom?

Kratom je pro naše rodiče cizí slovo. Pokud by ses jich zeptal*a, co dělali na střední škole pro více energie, pravděpodobně by ti řekli, že pili kafe. Kratom se do Česka masivně dostal až v posledních letech s online boomem a pouličními automaty. Data mluví jasně. Podle analýzy Státního zdravotního ústavu se v roce 2023 do Česka oficiálně dovezlo 192 tun kratomu, o rok později to bylo 372 tun a minulý rok toto číslo vystřelilo až na 500 tun.

Botanicky jde o tropický strom (Mitragyna speciosa) příbuzný kávovníku, který roste v jihovýchodní Asii. Z jeho listů se sušením a drcením vyrábí onen známý zelený, hnědý nebo červený prášek.

Mechanismus závislosti: Proč si tělo buduje toleranci tak rychle

Nabízí se otázka: Proč je ale zrovna teď tak obrovským hitem mezi nejen českými teenagery a teenagerkami? Podle analýz Státního zdravotního ústavu má zkušenost s kratomem zhruba 16,7 % mladých lidí ve věku 15–24 let a ředitelé škol odhadují, že na některých středních školách s ním experimentovala dokonce pětina až čtvrtina studentstva.

Jenže mnoho lidí vůbec netuší jak tento zelený prášek, užívaný primárně pro podporu koncentrace, nebo naopak pro uvolnění, funguje. 

Hlavní alkaloidy v kratomu (mitragynin a 7-hydroxymitragynin) totiž v lidském těle dělají něco jako známé nelegální opioidy nebo silné léky na bolest – navážou se v mozku na takzvané µ -opioidní receptory. To jsou ty samé receptory, na které se v těle váže heroin nebo morfium. Proto si na kratom organismus extrémně rychle buduje toleranci.

I když je kratom přírodního původu (někdy bývá popisován, jako přírodní bylinka), neznamená to, že je bezpečný. Jak na tento mýtus reaguje Jindřich Vobořil? „„Jen bylinka“ je zavádějící formulace. Kratom je rostlina, ale obsahuje psychoaktivní alkaloidy s opioidními a stimulačními účinky. Přírodní původ neříká nic o bezpečnosti.“

Mladý, vyvíjející se mozek je vůči těmto účinkům extrémně zranitelný. Pravidelným užíváním si zaděláváš na rychlý vznik závislosti. Vobořil vysvětluje, proč je to u teenagerů a teenagerek tak velký risk: „Jde o to, že u teenagerů se mozek ještě vyvíjí a mnohem rychleji si fixuje vzorce stres - látka - úleva. Závislost se nemusí vytvořit po jednom použití, ale při pravidelném nebo každodenním užívání může vznikat potřeba zvyšovat dávku, člověk může být podrážděný nebo cítit úzkost při vysazení, může se mu hůře spát a může mít různé další obtíže. To jsou signály, že už nejde o experiment, ale o rozjíždějící se návyk.“

Co stojí za úmrtími? Nebezpečí kombinování kratomu s jinými látkami

Policie ČR sice uvádí 17 úmrtí spojených s kratomem, ale málokdo zkolabuje čistě ze samotné bylinky. Skutečný hazard nastává při kombinování s energetickými nápoji, alkoholem nebo léky na úzkost. Když kratom smícháš s kofeinem nebo alkoholem, dostane tělo protichůdné šoky – jedna látka tě nabudí, druhá tlumí, což může vést ke kolapsu nebo útlumu dýchání. Že je míchání tím největším rizikem, potvrzují i zahraniční toxikologická data, podle kterých měla drtivá většina zemřelých v souvislosti s kratomem v krvi ještě další látky. Samotný kratom je v tragických koncích málokdy sám.

Když jsem se na statistiku 17 úmrtí zeptala přímo Jindřicha Vobořila, odpověděl mi naprosto realisticky:

„K těm 17 úmrtím bych byl velmi opatrný v interpretaci. Policie říká „v souvislosti s užíváním kratomu“, což není totéž jako důkaz, že kratom byl ve všech případech hlavní příčinou smrti. V praxi se u podobných případů často ukazuje kombinace více látek, typicky alkohol, léky nebo jiné drogy, a právě tyto kombinace výrazně zvyšují riziko. Bez detailních toxikologických rozborů u každého jednotlivého případu nelze říct, kolik z těch úmrtí je skutečně možné připsat kratomu. Smysluplný závěr proto není ani bagatelizace, ani panika: kratom není bez rizika, ale významné riziko vzniká ve chvíli, kdy se bere ve vysokých dávkách nebo v kombinaci s dalšími látkami.“

Dvojí metr české legislativy

Když se podíváš kolem sebe, kratom rozhodně není jediný problém, který se mezi mladými objevuje. Pokud ho srovnáme s alkoholem, musíme si přiznat něco nemilého. Zatímco se kvůli kratomu svolávají tiskové konference a navrhují se plošné zákazy, alkohol je u nás legálně dostupný téměř na každém rohu a společnost ho naprosto toleruje. Přitom oficiální statistiky jasně ukazují, že škody způsobené pitím alkoholu u mladých jsou v Česku enormní a dlouhodobě patříme k evropským špičkám.

Zajímalo mě, jak si kratom stojí v porovnání s alkoholem, co se týče společenské nebezpečnosti a dopadů na zdraví mladých lidí. Jindřich Vobořil mi k tomu řekl:

„Ve srovnání s alkoholem je potřeba říct nepříjemnou věc: alkohol je v Česku společensky mnohem normalizovanější a v celkových populačních škodách představuje výrazně větší problém. To ale neznamená, že kratom je bezpečný. Znamená to, že máme měřit stejným metrem. Alkohol u mladých lidí poškozuje vývoj mozku, zvyšuje riziko úrazů, násilí, závislosti a dlouhodobých zdravotních dopadů. V Česku je navíc stále velmi dostupný a kulturně tolerovaný. Kratom má jiný profil rizik: nižší společenskou rozšířenost než alkohol, ale reálné riziko závislosti, tolerance, abstinenčních příznaků a nebezpečných kombinací. Racionální přístup není reagovat zákazem, ale vymáhat existující pravidla pro dostupnost, kvalitu, reklamu a ochranu mladistvých a stejný metr konečně používat i u alkoholu.“

Kratom jako lék na úzkost a stres: Proč je sebemedikace rizikem

Spousta studentů a studentek dnes nebere kratom proto, že by se chtěli bavit na párty. Berou ho jako rychlý lék na úzkost, depresivní stavy nebo stres ze školy. Spousta mladých lidí zůstává na své psychické trable úplně sama a bez odborné podpory.

Jenže řešit psychické problémy sebemedikací kratomem a jinými látkami, je ta nejrychlejší cesta do pekel. Kratom tvoji úzkost ani stres nevyřeší, jen je na chvíli schová za závislostní vzorec, ze kterého se pak budeš dostávat dvakrát tak těžko. „Mladým lidem, kteří mají pocit, že bez kratomu nezvládnou písemku nebo nějakou jinou stresovou situaci, bych řekl, že tohle už je důvod zbystřit. Kratom může krátkodobě subjektivně ulevit, ale pokud se stane nástrojem na každé ráno, na každý test nebo na každou stresující situaci, pak ten problém nejen že neřeší, ale překládá ho navíc do závislostního vzorce. Zároveň je potřeba říct, že velkým problémem je dnes i nedostupnost péče o duševní zdraví dětí a dospívajících, kvůli které mnoho mladých lidí řeší stres, úzkosti nebo psychické potíže bez odborné podpory. Prakticky je dobré si dát pozor: nemíchat s alkoholem, s léky na úzkost, s prášky na spaní ani s jinými látkami, nesahat po extraktech a vysokých dávkách. A hlavně si říct o pomoc dřív, než se z toho stane každodenní rutina. Školní psycholog, adiktologická ambulance nebo anonymní poradna jsou pro tyto situace k dispozici a umí lidem pomoci postupně si vracet kontrolu tak, aby stres šel zvládnout i bez berličky,“ říká Vobořil.

Nejsi v tom sám: Kam se obrátit pro pomoc?

Pokud máš pocit, že ti situace přerůstá přes hlavu, pamatuj, že požádat o pomoc není ostuda, naopak. Nemusíš na to být sám*sama a existují lidé, kteří tě nebudou soudit, ale bezpečně tě vyslechnou.

Pokud řešíš problémy se závislostí (na kratomu či čemkoliv jiném) využij Národní linku pro odvykání. Na bezplatném telefonním čísle 800 350 000 ti odborníci a odbornice anonymně a v klidu pomůžou zmapovat situaci a najít cestu ven. Skvělým průvodcem a rozcestníkem je také portál Drogy-info, kde najdeš kontakty na adiktologické ambulance a poradny po celé ČR.

Pokud jsi v tíživé životní situaci, zažíváš nadměrný stres nebo úzkosti: Pro děti, teenagery a studenty je tu nonstop a zcela zdarma Linka bezpečí. Můžeš jim zavolat na číslo 116 111, nebo využít jejich chat a e-mailovou poradnu. Pokud už jsi dospělý*á, vhodnou první pomocí je Nepanikař, kde najdeš online poradnu, krizový chat i mobilní aplikaci pro zvládání úzkostných stavů. Tyto stránky jsou užitečné, pokud jsi v krizové situaci.

Pokud tě něco trápí dlouhodobě, možná by pro tebe bylo vhodnější navštívit odborníka, například psychologa*psycholožku, psychiatra*úsychiatričku, nebo psychoterapeuta*psychoterapeutku. Všechny zmíněné najdeš tady: https://www.ndps.cz.