Konec poplatků za ČT a rozhlas? Co se bude dít s veřejnoprávními médii?

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média, tedy za Českou televizi a Český rozhlas. Tento krok potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) po jednání koaliční rady, které proběhlo 19. ledna.

„Koncesionářské poplatky určitě zrušit chceme, protože to je součástí programového prohlášení vlády a slíbili jsme to voličům. Tu formu financování, ta je nám také zřejmá, ale já to nechám na to, jak budeme rozpracovávat konkrétní dikci zákona,“ uvedl Okamura. Konkrétní podobu financování však zatím rozebírat nechtěl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády následně prohlásil, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává už od roku 2027. Podle něj se Česko stane 18. zemí Evropské unie, která bude financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Opozice však se zrušením poplatků nesouhlasí a varuje před oslabením nezávislosti veřejnoprávních médií, k němuž by podle ní mohlo vést jejich financování ze státního rozpočtu.

Koncesionářské poplatky

Česká televize a Český rozhlas jsou již více než 30 let financovány z koncesionářských poplatků. Ty jsou považovány za klíčový nástroj ochrany nezávislosti veřejnoprávních médií, protože je oddělují od přímého financování státem i od tlaku komerčních zájmů.

Poplatky v současnosti platí domácnosti vlastnící alespoň jedno zařízení schopné přijímat vysílání. Přičemž poplatek se neplatí za jednotlivá zařízení, ale za domácnost jako celek. V jednoduchosti, pokud má jedna domácnost například dvě televize a čtyři mobilní telefony, poplatek zaplatí jen jednou.

V květnu loňského roku došlo ke zvýšení těchto poplatků na základě novely zákona. Poplatek pro Českou televizi se zvýšil o 15 korun na 150 korun za měsíc a pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun měsíčně. Do té doby zůstávaly poplatky dlouhé roky neměnné, v případě ČT od roku 2008 a u ČRo od roku 2005.

Na Slovensku byly poplatky za veřejnoprávní média zrušeny v roce 2023 a převedeny pod státní rozpočet. Nyní se zdá, že se po vzoru Slovenska budou ubírat i kroky vládní koalice České republiky...

Financování ze státního rozpočtu

Andrej Babiš už v rámci své předvolební kampaně avizoval, že plánuje koncesionářské poplatky zrušit. Podle něj postrádají transparentnost, nejsou efektivní, zatěžují občany a plýtvají veřejnými prostředky. Ostatně jsme se ho na to ptali i při našem rozhovoru, kde nám potvrdil, že chce financování navázat na státní rozpočet.

Na otázku, zda to neohrozí nezávislost těchto institucí nám tehdy odpověděl: „Neohrozí, kdybychom je chtěli ovlivňovat, tak jsme mohli. Přece jsme vládli, mohli jsme neschválit zprávu atd., takže určitě to neohrozí.“ 

Takhle jednoduše to však nevidí vedení České televize, Českého rozhlasu, zástupci odborů, Senát, opozice ani velká část veřejnosti. Záměr zrušit koncesionářské poplatky proto vyvolal vlnu kritiky hned z několika stran. Koalice navíc dosud nepředstavila konkrétní způsob, jakým by mělo být veřejnoprávní vysílání financováno ani jak by měla být zaručena jeho nezávislost.

Česká televize po zvýšení poplatků očekává v letošním roce výnos 6,73 miliardy korun. Celkový rozpočet ČT činí 8,5 miliardy korun. Český rozhlas letos počítá s výnosem zhruba 2,48 miliardy korun, přičemž jeho rozpočet je 2,74 miliardy korun. Nabízí se proto otázka, jakým způsobem chce vládní koalice tyto částky, případně jiný objem financí, hradit ze státního rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků.

Jaké jsou reakce?

Česká televize v reakci na plánované zrušení poplatků vydala tiskovou zprávu, v níž uvedla, že pro generálního ředitele Hynka Chudárka a celé vedení zůstávají televizní poplatky preferovanou formou financování. Takové získávání peněz zajišťuje nezávislost instituce a předvídatelnost pro plánování televizní tvorby. S tímto finančním modelem Česká televize pracuje, aby mohla poskytovat co nejkvalitnější veřejnou službu. 

Chudárek kritizuje neexistenci veřejné debaty, kterou chce vést, a to nejen s politickými subjekty. Jednat chce například znova s ministrem kultury Otou Klempířem (Motoristé).

K situaci se vyjádřil i šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Kubal. V podcastu Mediální cirkus uvedl, že odhodlání bránit princip svobodné novinařiny a svobodné žurnalistiky je zásadní. A pokud by skutečně došlo do krizové situace, tak nevylučuje ani televizní stávky. Televizní stávka a televizní krize v roce 2000 je podle něj jednou z příčin toho, proč máme tak silná veřejnoprávní média.

Proti zrušení poplatků se postavil i Senát, a vyzval na závěr lednového zasedání vládu, aby upustila od destrukce systému poplatků. Pro návrh hlasovalo 33 z 55 přítomných senátorů. Zapotřebí bylo nejméně 28 hlasů.

Ministr kultury usnesení Senátu okomentoval tak, že Senát se rozhodl držet starých pořádků. A místo, aby přijal moderní pojetí médií veřejné služby, zvolil podle něj zakonzervování současného stavu.

Co bude s nezávislostí?

Podle prezidenta Petra Pavla nemusí být financování veřejnoprávních médií jen prostřednictvím koncesionářských poplatků, zajištěna však musí být jejich nezávislost. Jakékoliv omezení veřejnoprávních médií zároveň omezuje demokracii, uvedl Pavel minulý týden při debatě s olomouckými studenty.  

„Když se podíváme například na některé skandinávské země, tam jsou veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu a nezávislost mají. Nedá se to ale úplně poměřovat, musíme se podívat na to, jaký segment mediálního trhu veřejnoprávní média obhospodařují. U nás je to téměř 30 procent, což není vůbec málo, v jiných zemích je to kolem deseti, 15 procent,“ uvedl prezident.

Zánik nebo omezení možností veřejnoprávních médií podle něj výrazně omezuje demokracii. „Viděli jsme to v některých zemích, kde ve snaze omezit autonomii veřejnoprávních médií došlo k převedení jejich financování na stát a tím k ovlivňování výší rozpočtu, dle vstřícnosti médií vůči konkrétní vládní garnituře. To rozhodně není dobře, neměli bychom to podporovat, protože je to dvojsečné,“ dodal.

Jaký konkrétní způsob financování koalice předloží a jak se bude situace vyvíjet dál, budeme i nadále sledovat.