Matcha, Labubu, Clairo, Bell Hooks, drátová sluchátka, plátěná taška… jsou performative males novodobé pick me girls? Nebo si z nich internet zbytečně utahuje a měli bychom jim nechat právo na vlastní trend?
Myslím, že ho nepřehlédneš. Hlavní poznávací znamení jsou plátěná taška ledabyle hozená přes rameno, v jedné ruce matcha, v druhé feministický bestseller, který právě trenduje na TikToku. V uších drátová sluchátka, ze kterých hraje Clairo. Má názor na menstruaci, miluje děti, zvířata a působí jako ten nejohleduplnější člověk na světě.
Dokonce se už pořádají i performative male contests třeba v Jakartě, které ti jejich vibe vykreslí dokonale:
Že to zní až podezřele podbízivě? Jo. A přesně tohle jim internet zazlívá.
Říká se, že být performative male je forma „peacockingu“, tedy chování, kdy se začneš prezentovat jinak než obvykle, protože chceš někoho zaujmout. V tomhle případě jde o muže, kteří se snaží nalákat nebo dokonce zmanipulovat ženy. A proto jsou osočováni z toho, že jsou fake.
Nejsme všichni do jisté míry nuceni hrát nějakou sociální hru? To, jak mluvíme, co si vezmeme na sebe nebo jak si stříháme vlasy, jsou signály, kterými ostatním říkáme, kdo jsme.
Dělají to motorkáři, cottagecore holky, i kdysi tolik vysmívaní hipsteři. Ti měli v 2010s svoje poznávací znamení: plnovous, svetr, výběrovou kávu, klobouk nebo beanie. God forbid a male has a trend, right?
Otázka podle mě není, jestli jsou performative males fake, ale jestli opravdu jen „lžou a podbízejí“ se ženám. Já bych spíš řekla, že dnes je všechno performance. Rozhodneš se být offline? I to je statement. Všichni něco hrajeme, ať už vědomě, nebo ne.
Co tedy performative males hrají? A proč? Asi touží po společenské validaci. A pravděpodobně i po té ženské. Jenže upřímně, o ženskou validaci se snaží i alpha males, a obě skupiny v tom selhávají. Protože to ženy prokoukly.
Pokud se někdo performative males zastává, pak často ve jménu toho, že kritika jejich čtení v kavárně nebo parku je vlastně anti-intelektuální. Čtení přece nikdy nebylo omezené na jeden gender. Předpokládat, že muži otevírají knížku jen kvůli ženské pozornosti, je nebezpečné. Let them read. (Doporučuju bell hooks: The Will to Change.)
Věřím, že až se na performative males zapomene, přijde Gen Alpha se svou verzí hipstera, kterého budou obviňovat z falešné identity a smát se mu za to, že se snaží zapadnout. Tak to prostě chodí.
Pokud nikomu neubližují, ať pijou matchu a čtou Sally Rooney. Naši kritiku bychom měli raději směřovat k mužům, kteří svou privilegovanost využívají v neprospěch ostatních.