Dlouho očekávané Hunger Games: The Ballad of Snakes and Songbirds jsou už skoro týden v kinech a internetové recenze jsou zatím dost smíšené. Co ubralo filmu na popularitě ještě před premiérou a zda se vyrovnal slávě předešlých dílů, zjistíš v našem hodnocení s minimem spoilerů.
Nacházíme se v době 64 let před první knihou a filmem. Coriolanus Snow ještě není prezidentem, ale kapitolovým studentem se – zatím – dobře nastaveným morálním kompasem.
V téměř tříhodinovém snímku jsme svědky jeho nevyhnutelné proměny v „záporáka“, přičemž přičichneme i k historii Her, a pochopíme tak jejich „současnou“ podobu.
Podstatnou roli má romantická zápletka s Lucy Gray, dívkou z 12. kraje zápasící v 10. hrách, jež pozorujeme. Snow se stane jejím mentorem, podobně jako kdysi (rozuměj v budoucnosti) Haymitch a Effie pomáhali Katniss a Peetovi.
Ve zkratce byly nejsilnějšími stránkami filmu atmosféra, tempo, casting a herecké výkony neokoukaných herců a hereček a také country-folk soundtrack, především průvodní píseň od Olivie Rodrigo.
Pro mě byl největším objevem Tom Blyth, kterého obsadili skvěle – kromě výborného ztvárnění komplexní postavy Snowa mu jako kdyby z oka vypadl. Stejně tak zazářila i velká jména (Peter Dinklage či Viola Davis), která však naše protagonisty nezastínila.
Mezi hluchá místa, bez nichž bych filmu dala i 100 %, patřily některé kostýmy, které působily příliš moderně až trendy a prvoplánově, lehce otravný přízvuk Lucy Gray (Rachel Zegler), přehršel jejích písní, přílišný tlak na odkazy na frančízu a také odrosty Snowa – nemůžu si pomoct, ale iritovaly mě!
Navíc nesouvisející kauza Zegler, která má hrát Sněhurku v nadcházejícím remaku, jež ji svými tvrzeními „pošpinila“ a schytala vlnu internetového hatu bohužel ublížila i novým Hrám, které tak ještě před permiérou přišly o některé potenciální diváky*divačky.
Kniha vyšla v roce 2020 a již půl roku před tím Lionsgate ohlásil vznik filmu! To vypovídá o promyšleném vývoji snímku, jehož scénář zčásti opět psala autorka knižní série Suzanne Collins.
Herci v rozhovorech nastínili, že ve filmu bylo použito minimum green screenu, což je v soudobých akčňácích spíše výjimkou, a i proto působí nové Hry tak skutečně a svěže.
Vyrovnají se OG frančíze? To sice ne, ale šlapají jí na paty. Filmu dávám 80 %.