Greta Thunberg: Jak se z klima aktivistky stala tvář podpory Gazy

Před sedmi lety, v srpnu 2018, se tehdy patnáctiletá Greta postavila sama s transparentem před budovou švédského parlamentu a zahájila „školní stávku za klima“. Její protest, který měl vyslat jednoduchý signál – nemá cenu chodit do školy, když nemáme žádnou budoucnost – si velmi rychle získal pozornost švédských médií.

Začali se přidávat další a další studenti a studentky a z jednoduchého nápadu se stal celosvětový fenomén v podobě Fridays for Future. Zapojily se statisíce lidí z celého světa a z neznámé Grety se rázem stala globální ikona environmentálního hnutí. Magazín TIME ji označil za osobnost roku, politici ji zvali na prestižní fóra, mluvila v Evropském parlamentu a sklízela ovace. Politici a političky si sypali popel na hlavu a obdivovali její odvahu.

Pak přišel projev na půdě OSN, kde světovým lídrům a lídryním vyčetla, že selhávají a okrádají naši generaci o její sny. How dare you! Tehdy začaly sílit kritické hlasy.

Nejvýrazněji na teenagerku útočil prezident Trump – vzkazoval jí, ať zapracuje na zvládání hněvu. Přidával se i tehdejší brazilský prezident Jair Bolsonaro (který teď sedí za korupci), ten ji nazýval „frackem“.

Útoky se stupňovaly, dotýkaly se jejího vzhledu, Aspergerova syndromu, rodičů a zpochybňovala se její integrita. Greta se ale nestáhla a uvedla, že nenávist dospělých vůči dítěti jen dokazuje, jak moc se cítí ohroženi změnou statusu quo.

Greta se dostává k jádru problému

Pak přichází pandemie covidu a vlna školních stávek je silně upozaděna stejně jako většina do tehdejší doby mainstreamových témat. Školy jsou navíc zavřené. Greta mizí z titulních stránek, zato se ale ponořuje do tématu klima krize ještě hlouběji a označuje systém volného trhu a neomezeného růstu za hlavní příčinu klimatického rozvratu. Klimatické konference přestala navštěvovat a označila je za „greenwashingové“ frašky.

Pro mainstream a establishment tím překročila hranici přijatelnosti a její tvář z médií zmizela. Gretě ale nikdy nešlo o pozornost, ve svém boji se posouvala ještě dál. Pochopila, že klimatická spravedlnost je neoddělitelná od sociální spravedlnosti a začala se stavět za utlačované menšiny. Stala se z ní aktivistka za lidská práva a globální spravedlnost, pro níž klimatická krize je jedním z mnoha projevů nespravedlivého systému.

Greta podporující Gazu

Nejtvrdší veřejná kritika Grety Thunberg ale měla teprve přijít. Po hrozivých událostech z října 2023, kdy příslušníci Hamásu překročili hranice Gazy a povraždili přes 1300 lidí, přišla izraelská odveta, která trvá dodnes. Greta se tehdy přidala k vlně protestů za příměří a na Instagramu zveřejnila fotku s heslem „Stand With Gaza“.

Gesto solidarity s civilisty v Gaze ale narazilo na ostrou reakci. Kritici vyčítali Gretě, že nezmínila brutální útok Hamásu a označovali ji za antisemitku. Jako důkaz brali fakt, že na fotce měla Greta v náručí modrou plyšovou chobotnici. Ta podle hlasů některých lidí na sítích měla napodobovat nacistické karikatury Židů jako chapadlovitého Krakena ovládajícího svět.

Greta byla tímto výkladem zaskočená. Fotku smazala a vysvětlila, že šlo o pomůcku, kterou autisté používají ke komunikaci pocitů.

To kritikům nestačilo. Oficiální účet státu Izrael na Twitteru na její výzvu reagoval sžíravě: „Greto, Hamas nepoužívá recyklovatelné materiály na své rakety, které MASAKRUJÍ nevinné Izraelce... Oběti masakru Hamasu mohly být tvými přáteli. Ozvi se“. Mluvčí izraelské armády Arye Sharuz Shalicar tehdy dokonce v rozhovoru pro Politico uvedl, že kdokoli se ztotožňuje s Gretou Thunberg, je „podporovatel teroru“.

Greta Thunberg ale ani v tomto případě kritikům nepodlehla a dál zvedala palestinské hlasy a upozorňovala na rostoucí počty obětí izraelské válečné mašinérie.

Madleen a únos do Izraele

Po letech se vrátila na obrazovky a titulní strany médií, když na začátku června vyplula na lodi Madleen ze Sicílie směrem do Gazy. Spolu s dalšími jedenácti dobrovolníky a dobrovolnicemi se rozhodla pokusit prolomit izraelskou námořní blokádu Gazy, která je uplatňována už osmnáct let, a do okupované země symbolicky přivézt humanitární pomoc.

Její cesta nebyla bez rizika. V roce 2010 se o totéž pokusila jiná flotila, kterou přepadlo izraelské komando a pozabíjelo devět lidí a letos na jaře jinou loď zasáhla střela z dronu neznámého původu. Po několika dnech plavby Gretu Thunberg a její společníky a společnice v mezinárodních vodách přepadli izraelští vojáci, odvezli je k izraelským břehům a část z nich deportovali ze země.

Co všechno se kolem plavby odehrálo si můžeš pustit v našem podcastu.👇

Ticho je důkazem integrity

Greta je nyní zpět ve Švédsku, ale podle jejích předchozích činů je nad slunce jasné, že její angažovanost tady nekončí. Ve své kritice je celou dobu vytrvalá a konzistentní.

Ostatně, jak uvedla bývalá americká prezidentská kandidátka za Zelené Jill Stein, ticho kolem Grety je důkazem její integrity: „Když jdete z vůle establishmentu od inside the box do outside the box, je normální, že vás média přestanou pokrývat. Greta byla cancelled jako mnoho nejlepších aktivistů, které znám.“