Přihlášení se k heyfomo
Francie se zmítá v politickém chaosu a Macron čelí největší krizi svého mandátu
Francie se znovu ocitla v politickém chaosu. Premiér Sébastien Lecornu po necelém měsíci ve funkci rezignoval a prezident Emmanuel Macron stojí před největší krizí svého druhého mandátu. Země je rozdělená, ekonomika zadlužená a možnosti, které má prezident k dispozici, nejsou nijak lákavé.
Lecornu podal v pondělí svou rezignaci i s celou vládou. Ručník hodil do ringu necelý měsíc poté, co byl jmenován, a sotva dvanáct hodin po oznámení klíčových členů svého kabinetu. Stal se tak premiérem s nejkratším mandátem v moderní francouzské historii.
Byl už pátým premiérem od Macronova znovuzvolení v roce 2022 a třetím od chvíle, kdy prezident rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby loni v létě.
Proč se to děje?
Kořeny krize sahají k předčasným volbám do Národního shromáždění v roce 2024, které nepřinesly žádnou jasnou většinu. Shromáždění se rozdělilo mezi tři víceméně rovnocenné bloky: levici, krajní pravici a Macronovu středopravicovou alianci. Žádná z těchto skupin nezískala jasnou většinu a země tak zůstala politicky paralyzovaná.
Tuto nestabilitu ještě víc prohloubila ekonomická krize. Francie je bez peněz. Má státní dluh ve výši 114 % HDP a rozpočtový deficit 5,8 %, utrácí tedy víc, než vydělá. Přestože vybírá obrovské daně (51,4 % HDP), na pokrytí všech výdajů to stejně nestačí. Francouzi platí vysoké daně z příjmu, odvody i DPH, ale stát financuje téměř všechno od zdravotnictví a školství až po důchody a sociální dávky. Výsledkem je, že i s rekordními příjmy má Francie výdaje, které její rozpočet jednoduše převyšují.
Do toho se přidává nejistota kolem prezidentských voleb v roce 2027. Macron už nemůže kandidovat a protože se každá strana snaží vymezit a posílit své pozice, nacházet kompromisy ve Shromáždění je téměř nemožné. Lecornu tak čelil nevděčnému úkolu prosadit úsporný rozpočet ve zcela rozděleném Shromáždění. Stejný úkol přitom zlomil vaz už jeho dvěma předchůdcům, Françoisovi Bayrouovi a Michelu Barnierovi.
Co teď?
Macron má teď v podstatě tři možnosti.
První je jmenovat nového premiéra, který by dokázal sjednotit rozdělené Národní shromáždění a prosadit alespoň základní rozpočet.
Druhou je rozpustit Národní shromáždění a vyhlásit nové volby, stejný krok, který mu loni nevyšel a po kterém pravice ještě posílila. Pokud by to zkusil znovu, riskoval by, že se situace zopakuje, nebo že tentokrát pravice a krajní pravice získají ještě víc křesel.
Třetí možností je samotná rezignace, kterou Macron zatím opakovaně odmítl, i když kritika přichází napříč politickým spektrem.