Deník maturanta: Ohlédnutí za maturitním plesem - Co bychom udělali jinak a co se nám povedlo?

Night to Remember, jak se říká v High School Musical. Je pravda, že i já jsem měla tento slavnostní večer velmi romantizovaný a viděla jsem ho dost v růžových sklíčkách. Nicméně v moment, kdy jsem začala pomáhat s organizací plesu, mi došlo, že tento cute večer stojí mnoho snahy individuálních lidí a spousty kompromisů a jednání.

Rozhodla jsem se od toho nic nečekat. Pomáhá mi to, abych nakonec nebyla skleslá.

Rada č. 1: Radši si maturiťák nijak nepředstavuj a nebudeš zklamaný*á.

Náš maturiťák se konal na zámku, tudíž prostory jsme měli krásné už od začátku. Výzdobu jsme ale museli stejně řešit, naše téma bylo - Vražda na zámku. Maturiťák jsme měli spojený tři třídy dohromady, takže si dokážete představit, jak těžké bylo tolik lidí přimět spolupracovat. A jasněže se to stejně nepovedlo.

Rada č. 2: Nedělejte si plané naděje, že lidé budou spolupracovat. Reálně si doporučuju něco přečíst nebo zkouknout o managementu lidí.

Naštěstí máme v ročníku hrstku skvělých lidí, kteří se spolupráce nebáli a pomohli dotáhnout naši společnou vizi dokonce. Naším hlavním „problémem“ bylo, že jsme si celý ples organizovali víceméně sami. Někdy to byla naše Achillova pata, ale ve většině případů nám to dávalo jakousi volnost.

Pokud trpíš úzkostmi v prostorách, jakou jsou tyto, doporučuji si zajít na vlasy a na make-up. Nestojí to málo a ano je to jen na pár hodin, ale já jsem byla neskutečně vděčná za to, že jsem do toho nakonec šla. Neměla jsem o sobě pochybnosti, a to mi určitě celý večer pomáhalo.

Rada č. 3: Pokud máte možnost si maturiťák jakkoliv udělat podle sebe - udělejte si ho co nejvíce osobní a ne mainstream. Jde to znát na atmosféře i na náladě lidí.

Pokud bych měla vypíchnout dekorace, které se nám povedly a měly úspěch, tak by to byly tyto:

Fotokoutek s personalizovanými kartičkami (Hlášky žáků, popkulturní reference, atd.)
Vystavené dětské fotky maturantů
Zeď se vzkazy (Na dřevotřískovou zeď jsme nalepili obálky se jmény žáků a hosté jim mohli psát za celý večer vzkazy)
Plakát a grafika s tématikou (Udělali jsme plakáty na bar, harmonogram, čísla sálů, atd., které nám zdobily chodby. Lidé si to moc chválili a byla to skvělá třešnička na dortu)
Maturitní noviny (V Canvě jsme přes šablonu svatebních novin vytvořili ty maturitní. Obsahovali medailonky tříd, oblíbené hlášky učitelů nebo maturitní horoskop)

Co se nám nevydařilo, a z čeho jsme byli na začátku velmi smutní, byla hudba. Neměli jsme štěstí na kapelu a její členy. Z jejich strany jsme se s moc nepotkali s profesionálním chováním nebo obětavostí.

Měli na starost i naše nástupovky, které některým pokazili nebo je vůbec neměli. Někomu se to může zdát jako noční můra, když přijde na červený koberec a chlápek mu řekne, že jeho písničku nemá. No... bohužel to pro někoho byla realita.

Rada č. 5: Pečlivě si vybírejte externí lidi, se kterými máte pracovat a platit jim (fotografové, muzikanti, zvukaři), jelikož na nich závisí vaše vzpomínky. Také s nimi pečlivě komunikujte své potřeby a přání. Nás to stálo i pár slz.

Mluvím stále o osobních detailech, které mi na maturiťácích přijdou velmi, tady je pár nápadů, které jsme si vymysleli my:

Sami jsme si dělali šerpy - koupili jsme si je jen prázdné bez potisku a následovně jsme je sprejovali a vylepšovali. Nemusí to být šálek každého, ale nám se líbí, že mají charakter.
Přípitek krýglem - Ve třídě máme samé pivaře, proto bylo jasné, že přípitek šampáněm nepřipadá k úvahu. Náš spolužák nám dokonce nabídl, že nám je za pomoc své sklářské rodiny sám vyrobí. Takže doporučuji zapojit své blízké a známé - většinou to pro ně je spíš čest a radost, než zátěž.
Místo kytky havajský věnec - Snili jsme o tématu maturiťáku havaj, který se nám očividně rozplynul. Řekli jsme si, že jej aspoň trochu na zámek dostaneme v podobě havajských věnců.

Vystoupení byla naše spása večera. Trénovali jsme ho něco málo přes měsíc, ale výsledek byl skvělý. To, co se většinou na zkouškách kazilo, se najednou vydařilo a musím říct, že bylo opravdu perfektní. Doteď nás na chodbě učitelé zastavují s komentáři, že se jim moc líbilo, a že rozproudilo v celém zámku atmosféru a zábavu.

Rada č. 6: Choreografie nemusí být nijak těžká, radši ať je vtipná. Použitím hlášek z filmů a chytlavých „trendy“ písniček zaujmete pozornost a divák se automaticky baví. Je ale dobré, když si tento hřeb večera vezmou jedna nebo dvě osoby pod sebe a starají se o něj. Nezdá se to, ale naučit třicet lidí stejný pohyb je někdy oříšek.

Po vystoupení jsme byli v euforii. Byli jsme hrozně šťastní po docela skandálním začátku plesu. Najednou ze mě všechen stres opadl a věděla jsem, že teď už je čas na zábavu.

Rada č. 7: Tančete, bavte se, prožívejte to! Je to maturitní ples, který už nikdy mít nebudete. Aspoň dnes se řiďte YOLO a věřte, že je lepší něco prožít, než neprožít nic.

Ohlasy učitelů a rodiny máme doteď skvělé, nestal se nám žádný velký fuck up až na pár maličkostí a hudbu a věřím, že na něj budeme ještě dlouho vzpomínat. After party přeci jen trvala do pěti ráno, takže taky aby ne!

Rada č. 8: Foťte! Kdo má, ať si vezme svoje digitální foťáčky nebo analogy a nestyďte se vyfotit! Tyto vzpomínky jsou k nezaplacení. My jsme i něco málo točili na telefony a máme z toho super maturitní vlog, na který se rádi za pár let podíváme se slzou na krajíčku.

To, co se za ten večer pokazí, už neovlivníš. Ber energii z pozitivních momentů a směj se špatným zkušenostem. Hlavně pracuj na tom, ať máš na co vzpomínat! V příštím díle se už zaměříme na konkrétní maturitní zkoušky (sos).