Ďábel nosí Pradu 2 je konečně tady: Stál ten návrat za to?

Když měl v roce 2006 premiéru film Ďábel nosí Pradu, okamžitě se stal pop-culture klasikou. Miranda Priestly, Andy Sachs a svět módního magazínu Runway definovali celou jednu éru fashion filmů. O to větší očekávání teď provázela pokračování, které přichází téměř o dvě dekády později. Film byl navíc doprovázený velkou vlnou reakcí ze strany módních značek i fashion médií, takže celý návrat působil skoro jako kulturní moment.

Nostalgie funguje

Jedna věc se filmu rozhodně upřít nedá, návrat do světa Runway je prostě nostalgicky příjemný.

Vidět znovu známé postavy a prostředí působí jako návrat do éry, kdy byl první film absolutní pop-culture fenomén. Chemie mezi hlavními postavami pořád funguje a některé momenty dokážou opravdu připomenout, proč si fanoušci tenhle svět tolik oblíbili.

Zajímavé je také to, že film reflektuje současnost. Módní magazín Runway se potýká s realitou dnešních médií, svět se změnil, print ustupuje digitálu a žurnalistika se musí přizpůsobit nové době. Tenhle motiv funguje docela dobře a přidává příběhu aktuální kontext.

Příběh je trochu messy

Největší problém filmu je za mě samotný děj. Příběh působí místy dost roztříštěně a spíš než jednu silnou příběhovou linku připomíná sérii jednotlivých scén poskládaných dohromady. Film sice nabízí různé momenty a vedlejší linky, ale dohromady na mě nepůsobí úplně soudržně.

Některé postavy navíc působí docela náhodně. Například Andyina nová romantická známost, která se mi k ní vůbec nehodí! Nebo její bývalý kolega, který se nakonec dostane do Runway, do prostředí magazínu o módě, do kterého vlastně vůbec nezapadá.

Jejich přítomnost na mě zkrátka působí spíš trochu random.

Miranda už není ta Miranda

Zklamáním je také samotná Miranda Priestly.

V prvním díle byla absolutním centrem všeho. Byla ikonická, děsivá, charismatická a vlastně tak trochu ultimate fashion baddie. Celý film stál právě na její energii, na jejích pohledech, hláškách i na tom, jak dokázala ovládat celý svět Runway. Byla to postava, která definovala celý vibe filmu.

Právě proto bylo očekávání kolem jejího návratu tak velké. Fanoušci čekali, že se vrátí ta samá Miranda, nekompromisní a naprosto ikonická.

Ve druhém díle ale působí mnohem méně dominantně. Film sice naznačuje, že se změnil svět práce a že dnešní prostředí s HR pravidly už podobný typ „terrifying boss“ nepřijímá tak samozřejmě jako dřív, ale zároveň to znamená, že Miranda přichází o část toho, co z ní dělalo tak silnou a fascinující postavu.

Místy je navíc vidět spíš její druhá, lidštější stránka. To samo o sobě nemusí být špatné, ale zároveň to trochu ubírá na té ikonické energii, která z ní v prvním filmu dělala jednu z nejzapamatovatelnějších postav pop-culture. A právě tady možná druhý díl trochu doplácí na vlastní očekávání. Ďábel nosí Pradu byl film, který stál hlavně na Mirandě. A když její postava ve dvojce není tak dominantní a ikonická jako dřív, celý film tím trochu ztrácí svůj vibe.

Emily a trochu moc botoxu

Emily tentokrát působí dost jinak než v prvním filmu, její výraz je až příliš nehybný a často to působí, jako by měla v obličeji minimální mimiku. U postavy, která byla v jedničce známá svými dramatickými reakcemi a výraznými výrazy, to může působit trochu rušivě a také že působilo.

We miss this Emily!

Zároveň se mi celkově moc nelíbil vývoj její postavy a přijde mi, že se od svého charakteru v prvním díle velmi oddálila.

Naopak Stanley Tucci jako Nigel je pořád naprosto skvělý. Jeho humor a charisma fungují úplně stejně jako v prvním filmu a pokaždé, když se objeví na scéně, je to jeden z momentů, které film opravdu oživí!

Velmi mile mě překvapila také Mirandina nová asistentka, kterou hraje Simone Ashley. Její postava do filmu přináší svěží energii a do světa Runway podle mě zapadla naprosto skvěle!

Fashion momenty, které mohly být lepší

Od filmu z prostředí módního magazínu ale fanoušci logicky čekají hlavně jednu věc, fashion momenty.

Oproti prvnímu filmu působí styling mnohem méně výrazně a některé outfity Andy Sachs nedokážou vytvořit ten ikonický „fashion glow-up“, který byl v jedničce tak nezapomenutelný.

Je to škoda, protože právě tady měl film obrovský potenciál. Ve světě Runway by člověk čekal opravdu výrazné módní momenty, které budou stejně ikonické jako v prvním filmu a ty tady bohužel většinou chybí.

Celebritní camea a pár zábavných momentů

Film ale nabízí i několik momentů, které fanoušky fashion světa určitě potěší.

Objevují se například cameo role známých osobností a celebrit, v jedné ze scén se objeví Donatella Versace a krátký moment má i Lady Gaga. Tyhle momenty fungují jako malé easter eggs pro fanoušky módy a pop culture.

Verdikt

Ďábel nosí Pradu 2 je příjemný návrat do známého světa, který potěší hlavně fanoušky prvního filmu. Nostalgie funguje, některé momenty jsou zábavné a film nabízí i pár zajímavých komentářů k tomu, jak se změnil svět médií.

Zároveň ale působí jako sequel, který nedokázal plně využít potenciál svého ikonického předchůdce. Příběh je místy roztříštěný, některé postavy působí zbytečně a fashion momenty nejsou tak silné, jak by fanoušci mohli čekat.

Pokud jste ale první film milovali, návrat do světa Runway vám pravděpodobně stejně udělá radost.

⭐ Hodnocení: 6,5 / 10