„Co to zase bylo, ani nevydechoval." Jak dokáže špatný líbání změnit trajektorii celého vztahu?

Přibližoval se ke mně, blíž a blíž. Pomalu zavíral oči a špulil rty. Pak se přilepil k těm mým a měli jsme se líbat. Ale já věděla, že když u toho mám otevřený oči a koukám na něj, jak entuziasticky pokračuje, je něco off. Okay, to znělo jako úryvek z nějakýho cheap románu, ale nebudeme dělat, že každý z nás alespoň JEDNOU nezažil špatný líbání.

A jak se pozná špatný líbání?

Je to technikou, chemií, absencí skillu nebo nevhodným prostředím? No já bych řekla, že všechno souvisí se vším, ale sto lidí sto chutí, víš jak.

To, co mě vedlo k tomu zpracovat tenhle text, je čistě polemika nad fenoménem líbání jako takovým. Když koukám na lidi kolem sebe a jak k tomu přistupují, přijde mi líbání jako souhra několika faktorů, co dokáže dynamiku mezi dvěma lidmi vystřelit do nebe, stejně jako jí vykopat hrob.

Před dvěma týdny mi napsal kamarád, že zažil tak hrozný líbání, že ho přešla veškerá chuť na sex. „Co to zase bylo, ani nevydechoval", napsal a posléze doplnil, že skrze tohle věděl, že to nemůže nijak pokračovat. A než nás někdo začne soudit, že naše líbání by samo o sobě taky nevyhrálo zlatou medaili, okay fair. Ale i podle studie dokáže první polibek změnit přitažlivost k protějšku, takže keep calm & stay informed.

Shodou okolností se sešla podobná debata v mý další práci, kdy kolega odkazoval na nekompatibilní tvar rtů protějšku, který líbal, tudíž zážitek nebyl hapticky příjemný.

Na tohle téma se přidali i ostatní kolegové a hned z toho byla pěkně spicy konverzace o preferencích každého z nás, turn ons a turn offs, který se k líbání vztahují. Zatímco kolega A naprosto neuznává líbání na veřejnosti, kolega B ho bere jako tu nejvíc hot option. Kolega A, B a kolegyně C se však shodli na tom, že největší ick dostanou ve chvíli, kdy je protějšek omylem zakousne kvůli chybějícímu skillu. A co jazyk? No ten prý u správnýho líbání nemůže chybět, stejně jako ruka pod krkem nebo přinejmenším na zátylku.

Kiss count over BC

Když dojde na čísla, první příčku v žebříčku tabu pořád drží body count neboli počet lidí, se kterými člověk navázal pohlavní styk. Zajímavý je však to, že pro spoustu lidí je líbání podstatně intimnějším spojením než samotný sex, přičemž číslo kiss countu bývá obvykle vyšší. Jasný hele, něco nasbíráš s kámoškama for the plot stejně jako s gay besties, ale když mluvíme o líbání jako takovým, ať už jako foreplay nebo ve vztahu, většinou udává trajektorii toho, jakým směrem se bude vztah ubírat.

Take notes! 

Líbání má tři funkce: posouzení partnera, budování pouta a rozdmýchání vzrušení. U tý první z nich z tebe tělo na pár centimetrů čte chuť, pach a dech, takže procházíš nevědomým testem kompatibility. A když je to fail, tělo pošle signál dřív, než si to vůbec stihneš zracionalizovat.

Už jenom ty mý otevřený oči, co zmiňuju v úvodu, jsou masivní red flag vzájemný nekompatibility. Podle Journal of Experimental Psychology: Human Perception and Performance mozek nedokáže naplno zpracovávat zrak a hmat zároveň, a čím víc se focusuješ na vizuální úkol, tím míň citlivý*á jsi na dotek. Proto při líbání zavíráme oči, vypnutí zraku totiž uvolní kapacitu na to, abychom dotek naplno vnímali a ponořili se jeden do druhého :))))

Yeah, co z toho plyne? Don't play about kissing. Chápu, že velkou roli hraje i zkušenost, blbě řečeno :D Ale ve výsledku je to o hledání toho správnýho matche. Můj tip na závěr ale je: co nejvíc se uvolnit a oddat se okamžiku. Líbání navíc snižuje hladinu kortizolu, takže do it for your health ahaha.