

Holky, nemáte zač. Kluci, take notes.
Taky máš rád*a, když někdo ví, co dělá? Jakože opravdu ví, co dělá. Taková ta nenápadná drzost, která přichází v sebejistotu. Přesně tuhle energii má Jacob Elordi ve svém off-duty stylu. Ženy, muži, no vlastně skoro všichni chtějí být s ním, nebo alespoň chtějí, aby se takhle oblékali jejich přítelové.
Jacob Elordi je na internetu vychvalovaný za hodně věcí. Za to, jak hraje, jaké si vybírá role, i za to, že opravdu čte literaturu, kterou s sebou nosí skoro všude. Ve Vogue se navíc opakovaně objevuje na jejich best dressed listech. Já osobně ale oceňuju jeho slutty little náušnici a jeho Bottega Veneta tašky. Protože právě tyhle maličkosti dělají z jeho stylu něco víc než jen dalšího dobře oblečeného herce. Když nad tím tak přemýšlím, ta náušnice pro mě dělá fakt hodně.
I proto jsem prozkoumala jeho oblíbené fashion formule a připravila si malý shopping list s maličko dostupnějšími alternativami:
Key details: Vyšší gramáž u trička a dostatečně dlouhé kalhoty ideálně s puky.

Color blocking je módní a designová technika, která kombinuje velké, jasné a syté plochy kontrastních nebo sousedních barev do jednoho celku. Výsledkem je výrazný, grafický vzhled, v němž jsou barvy ostře oddělené.
Key details: Vybrat jednu výraznou barvu a druhou držet v akcentech.

To, co dělá jeho styl tak výrazným, jsou detaily. Nebojí se jemných látek ani lehce feminních kousků. Nosí mokasíny, které působí skoro až delikátně, nebo ponožky s háčkovanými detaily. Sako se zdá být víc vintage.
Key details: Baggy jeans ano, ale s jemnými, víc dressy boty.

Tenhle outfit se od toho předchozího tolik neliší, opět jde o jednoduché kombinace, které ale fungují nadčasově. Outfit v tomto případě tvoří doplňky. Plátěná taška, sluneční brýle a jemné šperky. Bílá se dá nahradit za off white pro jemnější kontrast.
Key details: Délka a střih kabátu.

Conslusion:
Jeho styl funguje, protože není překombinovaný. Míchá neutrální barvy s těmi výraznějšími, ale nikdy z toho nevznikne chaos. Spíš nám ukazuje že moc dobře a ví, co mu sluší. Loga ani velké potisky nepotřebuje a když už se někde objeví, jsou v podobě vintage trička, plátěné tašky z galerie nebo něčeho, co vypadá jako suvenýr z výstavy, na které byl jen on a tři studenti*ky umění. A pokud nejde o niche galerii, tak krade věci prarodičům. Jen to na něm vypadá jako z přehlídkového mola.
Doplňky přidává, ale opět jen jemně. Pár prstýnků, řetízek, malá náušnice. Nic dramatického, spíš něco decentního, čeho si člověk musí všimnou, než že by to bilo do očí.
Nepůsobí jako někdo, kdo ráno stojí hodinu před zrcadlem. Spíš jako někdo, kdo se oblékne za pět minut, vezme knížku, drátová sluchátka, klíče a jde. Všechny jeho kousky se k sobě hodí, tudíž je může střídat mezi sebou. A nějakým způsobem u toho vypadá líp než většina lidí, kteří se snažili třikrát tolik.
Jacob Elordi připomíná, že styl není o tom mít na sobě všechno najednou. Někdy stačí dobré kalhoty, měkká košile, pár doplňků a trochu sebevědomí. A možná taky ta malá drzost smíchaná se sebevědomím.
