Přihlášení se k heyfomo
ChatGPT na houbičkách: Lidé používají AI jako průvodce psychedelickými tripy
Lidé obcházejí drahé psilocybinové terapie a radši si na svůj psychedelický zážitek přizvou AI, protože je to vyjde levněji. Chatboti se komunikační linkou naladí na jejich trip a začnou svým způsobem „halucinovat“ také, což může posílit bludy a místo zajištění bezpečí a podpory se z nich stává spíš nebezpečný naváděč.
Dle definice je trip sitter zodpovědná osoba, která dohlíží na někoho, kdo pod vlivem psychoaktivních látek prožívá změněný stav vědomí, aby zajistila jeho bezpečí a pohodu.
V překladu pohlídá, že nevyskočíš z okna, ujistí tě, že halucinace za pár hodin odezní, podá ti vodu nebo změní hudbu, když začneš mít úzkostné stavy.
Jenže legální psychedelická terapie stojí například v USA tisíce dolarů a v Česku je zatím v plenkách. V Praze funguje klinika Psyon, která nabízí ketaminem asistovanou terapii a cena za jedno sezení vychází zhruba na 14–20 tisíc korun pro pojištěnce. Samoplátci zaplatí 30–40 tisíc korun.
Co se týče psilocybinové terapie, ta už sice prošla Poslaneckou sněmovnou, ale čeká na schválení Senátem a podpis prezidenta. Reálně zatím dostupná není, to bude záležet na dopracování podzákonných norem.
Lidé proto přirozeně hledají zkratky. A co je levnější než lidský trip sitter? Chatbot, který máš po ruce klidně zadarmo nebo za pár stovek měsíčně.
Jak to vypadá v praxi
V reportážích z USA a Kanady se objevují příběhy lidí, kteří si k tripu „pozvali“ ChatGPT nebo aplikace jako Alterd. Jeden z uživatelů si vzal 700 mikrogramů LSD (což je několikanásobek běžné dávky) a nechal si od aplikace zapisovat vhledy a připomínat dech. Popsal to tak, že měl během tripu pocit, jako by mluvil se svým moudřejším já.
Jiný člověk sdílel, že mu po užití houbiček AI pustila playlist a dokázala ho uklidnit, když mu začalo být úzko. Co na tom lidi tak láká? AI nehodnotí, vytrvale odpovídá na každý dotaz a neopustí tě uprostřed tripu.
Why it's not a good idea
Konverzace s chatbotem v tobě může probudit pocit, že i on „halucinuje“. Generuje odpovědi, které zapadají přesně do tvého prožitku, což přidává další vrstvu iluze, která tě může ještě víc utvrdit v bludech.
Kritici tomu říkají „nejnebezpečnější kámoš, co ti všechno odkýve“. Chatbot nemá empatii, nepozná, že ti buší srdce nebo že začínáš panikařit. Jednoduše tě nemá tě jak fyzicky uzemnit.
Psychologové varují,
že kombinace AI a psychedelik může vést k posílení bludů, někdy se mluví i o tzv. „AI psychóze“. Zranitelnější jedinci si můžou vytvořit závislost na tom, že AI podpoří i jejich nejdivočejší fantazie, ve kterých je soustavně podporuje.
Pokud už někdo experimentuje, zásady harm reduction zní jasně: mít po boku důvěryhodného sittera, být v pohodlném a známém prostředí a dbát na hydrataci.
V krizových momentech může pomoct změna prostředí, hudby nebo dýchací techniky, ale zážitek jako takový ukončit nejde, je potřeba jím projít. Proto je důležité si uvědomit, že lysohlávkový dýchánek s AI není úplně ten nejbezpečnější nápad.
AI trip sitter může působit jako něco, co zapadá do naší představy moderní budoucnosti, ale ve skutečnosti je to zatím spíš forma hazardu. Je to důsledek toho, že legální péče je momentálně těžko dostupná a lidé se tak obrací na technologie, které mají zastoupit lidskou přítomnost. Jenže stejně jako ChatGPT není skutečný terapeut, není ani spolehlivý šaman pro tvůj trip.