Přihlášení se k heyfomo
Ca$hanova Bulhar – Dripolar: Kolikrát se dá recyklovat hudba?
Opakování je matka nudnosti, teda alespoň v případě nové desky Ca$hanovy Bulhara. Po dvou EP’s, třech mixtapech a třech albech vyšla 20. června novinka Dripolar. Pokud jsi čekal/a změnu, deska tě zklame. Přesto se na ní najde několik zajímavých momentů.
Bulhar je bezesporu jednou z nejaktuálnějších rap stars u nás, což dokazují i hosté na novém albu (Yzomandias, Smack, Hasan…). Jako jeden z prvních spojil před pár lety hip hop s fotbalem a vybudoval si pověst bohéma, co si plní sen, a přitom neztrácí osobitost a charisma. Rychlost, se kterou vydává novou hudbu, je úctyhodná. Samotná tvorba ale bohužel už dlouho není ničím progresivní, což dokazuje i poslední deska Dripolar.
Na 12 tracích a přibližně 47 minutách se Bulhar dotkne z drtivé většiny stejných témat jako na všech předešlých projektech. Obsahu textů dominuje flex. Flow se zase odráží od několika stejných postupů už roky a jinak tomu není ani v tomhle případě, snad až na předposlední singl RICH s Hasanem. Tam Bulhar pracuje s melodičtějším a klidnějším přednesem.
Přesto deska vykopne nadějně a například otvírák s názvem LVCRIMOSA by se dal považovat za jeden z top tří singlů alba. Jednak funguje skvěle beat s nasamplovaným Requiemem od Mozarta, jednak se ke konci Bulhar otře například o problematiku sílícího extremismu a agrese v československé společnosti i Evropě, což je jeden z nejvíc fresh momentů mezi všemi nahrávkami („Fuck of Kotleba“).
Dál pak stojí za zmínku singl ČISTÁ PRÁCE. Ten otvírá téma kapitalistické společnosti, ve které navzdory všem klasickým postupům prorazí raper sám za sebe svou vlastní cestou. Nejedná se o přelomové téma, ale track je výjimečně tvrdej a údernej. Bulhar tu má navíc jeden z nejzapamatovatelnějších hooků celé desky (Chceš se bavit, musíš platit // Chceš mít cash, musíš danit // Žádný p*čo, mami tati // Musíš to pořád valit). Nutno podotknout, že celkovému dojmu výrazně pomáhá i Smackův feat.
Od zmíněného tracku se ale deska začíná slévat téměř na všech rovinách a jen těžko se hledá výraznější moment. Asi nejlepším příkladem vykrádání sebe sama je pak dvojice singlů FULLY LOADED a BANDANA. Na nich můžeš slyšet téměř identickou flow, akorát v různých rychlostech. O to nešťastnější je v tomhle případě seřazení tracků, vzhledem k tomu, že jdou přímo po sobě.
Říká se, že když je něco dobré, nemělo by se to měnit. Díky specifickému projevu společně se zapamatovatelnou barvou hlasu a drze sympatickým vystupováním si tenhle kluk sice už několikrát vydobyl přední příčky v počtu streamů, ale opakováním stejného vzorce bohužel dochází k tomu, že flow i texty působí vyčerpaně a neoriginálně.
Nejpatrnější to je na singlech, kde featují zmiňovaní velikáni rapu jako Yzomandias nebo Smack. Ti si sice vybudovali vlastní styl, který opakují roky, ale zásadní rozdíl je, že svoji flow, techniku i práci s textem posouvají a obměňují, zatímco Ca$hanova Bulhar roste v první řadě spíš skrze svoje vystupování než skrze svou hudbu. I proto lze očekávat, že co fungovalo například na albu rap disco revoluce, nebude mít v recyklované podobě takový úspěch na novince Dripolar.
5/10