Bella Hadid hořce lituje plastiky nosu: Kéž bych si nechala nos svých předků

Vůbec poprvé se také vyjádřila k fámám, že údajně podstoupila několik různých plastických operací. Od liftingu očí až po zeštíhlení čelisti – Bella Hadid je od začátku své kariéry obviňována z nesčetných kosmetických zákroků. Většinou ze strany účtů na Instagramu a TikToku, které se zabývají tím, že „odhalují“ chirurgické zákroky populárních celebrit. 

Úspěšná topmodelka téměř všechna nařčení vyvrátila s tím, že jí neustálé spekulace donutily pochybovat o svých schopnostech a vzhledu již v začátcích kariéry. Ačkoliv byla byla několikrát prohlášena za nejkrásnější ženu planety a každý Fashion Week chodí přehlídky těch nejbáječnějších značek současnosti, kvůli kritice si Bella nikdy nepřipadala dost dobrá. Dokonce pochybovala, že se uchytí v modelingu. „Přišlo mi, že si to nezasloužím. Lidé měli neustále nějaké připomínky. Musím přiznat, že mi kolegové v branži a v mém okolí nikdy pořádně nerozuměli,“ dodala.

„Lidé si myslí, že jsem si nechala předělat celý obličej. Ale aby bylo jasno, nemám žádné výplně. Nemám nic proti nim, ale zkrátka nejsou pro mě,“ uvedla na rovinu. Dodala také, že na zvěstech o jejím údajném liftingu očí není nic pravdy: „Je to jen obyčejná páska na obličej! Nejstarší trik všech vizážistů.“

Plastiky nosu ve čtrnácti letech lituje

Velice otevřeně se v rozhovoru zmiňuje o plastice nosu, kterou podstoupila ve čtrnácti letech. Po boku své talentované sestry Gigi si prý připadala jako ošklivé káčátko. Teď ovšem zákroku hořce lituje. „Kéž bych si nechala nos svých předků. Myslím, že bych si na něj zvykla,“ zalitovala modelka s palestinskými a holandskými kořeny.

„Byla jsem ta ošklivější sestra, brunetka, nebyla jsem tak cool jako Gigi, ale byla jsem víc uzavřená. To mi opakovali neustále, až jsem tomu začala věřit,“ popsala život ve stínu starší sestry, jedné z nejlépe placených modelek světa.

V rozhovoru plném emocí pak hovoří o četných fyzických a psychických příznacích, kterými trpí v důsledku boreliózy, babeziózy (parazitární infekce červených krvinek přenášené klíšťaty), únavy nadledvinek a hypotyreózy, kvůli níž podstupuje hormonální léčbu. 

Když byla Hadid na střední škole, byl jí předepsán Adderall, který ji podle jejích slov dohnal k anorexii. „Používala jsem jednu aplikaci na počítání kalorií, která pro mě byla jako peklo,“ svěřila se. „Můj oběd na střední se skládal ze tří malin a jednoho řapíkatého celeru. Dodnes se kvůli tomu na sebe nemůžu podívat do zrcadla. Teď si uvědomuji, že jsem se jen snažila mít pocit, že mám sama sebe pod kontrolou, když jsem se cítila tak mimo kontrolu všeho ostatního.“

Začátky kariéry byly pro Bellu utrpením

Práce v módním průmyslu její situaci také nepomohla. „Vzpomínám si, jak mi stylistka vyčítala, že jsem tlustá, protože jsem si nemohla zapnout zip. Když si na to vzpomenu zpětně, myslím si, že do sample size modelů značky Saint Laurent z přehlídkového mola by se nevešel nikdo normální. Ale pak si člověk stejně řekne, že je s ním něco špatně.”

O to horší je, že ji v dietách podporovala její vlastní matka, Yolanda Hadid, a dokonce starší Gigi zakázala volejbal, aby náhodou nebyla moc svalnatá. Za to ji dlouhodobě kritizuje veřejnost i média.

Kromě fyzických potíží Hadid také popsala, že kvůli traumatům z dětství si nepamatuje rozsáhlé úseky svých raných let. Nikdy neodřekla zakázku, nezaspala do práce. Proslula zodpovědným a profesionálním přístupem, díky kterému patří mezi špičky ve svém oboru. Šílené pracovní tempo a neustálá kontrola ze strany matky si nakonec vybraly svou daň. 

V lednu loňského roku ji beznadějná situace dohnala až syndromu vyhoření, kvůli kterému začala mít sebevražedné sklony a strávila dva týdny v léčebném ústavu. Nyní bere antidepresiva Wellbutrin a pravidelně chodí na terapii. „Tři roky jsem se každé ráno před prací probouzela hysterická, v slzách, sama,“ vzpomíná. "Nikomu bych se tak neukázala. Chodila jsem do práce, brečela u oběda v malém kumbálu, odpracovala si den, šla na noc do jakéhokoli náhodného hotýlku, znovu brečela, ráno se probudila a celý kolotoč se opakoval.”

Myslím si, že jednou z nejdůležitějších věcí je destigmatizace všech problémů s duševním zdravím, zejména úzkostí. Spousta lidí si totiž myslí, že jsou s problémem oni sami, a přitom to není pravda. Otevřenost, zranitelnost a upřímnost Belly Hadid je jasným signálem pro všechny: Za své problémy se rozhodně nemusíš stydět. A hlavně: Nejsi v tom sám/sama!

Celý rozhovor s Bellou si můžeš přečíst tady.