Anna je návrhářka, která tvoří originální a signifikantní kousky, které si zamiluješ. Vše o studiu a tvorbě vlastní značky se dozvíš z rozhovoru.
Začala jsem tvořit hned po škole. Pomohly mi v tom showroomy Jakoby&Friends (Praha) a Object Concept Store (Brno), které se mnou navázaly spolupráci, a já tak mohla tvořit a prezentovat se. Měla jsem pronajatý malý ateliér (20m²) ve Vršovicích, který jsem sdílela se dvěma holkami. Po nějaké době už to na mě bylo malé a pronajala jsem si samostatný ateliér v Domě Radost, kde jsem doteď.
Na škole jsem poznala spoustu kamarádů, s některými jsem později i spolupracovala. Například s Adélou Pachmanovou (typografie), Klárou Kudláčkovou (fotografie) nebo s Veronikou Soukupovou (teorie umění), která je v mém týmu dodnes. V tomto ohledu to pro mě bylo obohacující. Co se ale týče otázky seběvědomí a vlastní sebejistoty, to jsem nabyla až po škole vlastní autorskou tvorbou. Školu jsem měla ale moc ráda a myslím, že bych si bez ní netroufla tvořit vlastní značku.
Asi jsem nad tím vůbec nepřemýšlela. Jsem go with the flow typ člověka. To může být pro někoho, především mé blízké, stresující, ale já to asi jinak neumím. To ale neznamená, že nemám své sny a cíle. Za to, kam vedla moje cesta, jsem vděčná, ale vím, že se tak stalo především díky mým zákaznicím/zákazníkům.
To je asi nejčastější otázka. Dneska už nám výroba kabelky trvá jeden pracovní den, většinou jsme v ateliéru dvě a práci si rozdělujeme.
Když dostanu nový nápad, tak se pokouším o realizaci hned. Myslím, že mám v ateliéru nějaké prototypy, které čekají na svůj čas. Například klobouček mi tam leží už dva roky.
Byla bych ráda, kdyby lidé mohli nosit mé produkty třeba každý den, ale zároveň chci tvořit limitované autorské práce. S holkami z mého týmu už jsme přemýšlely i nad sériovým monoproduktem. V tomto ohledu je pro mě inspirací třeba Tereza Rosálie Kladošová.
Až vyřeším otázku produkce, tak se klidně ráda posunu i do zahraničí. Ve své tvorbě už jsem dostala pár nabídek na spolupráce od různých showroomů po světě. Měla jsem posílat například do Berlína, Madridu nebo na Floridu. Problém je stále ve výrobě, všechny naše produkty vyrábíme samy v našem ateliéru. Při ruce mám své stážisty a švadlenku Oxanu.
Práce je kvůli tomu pomalá, ale zase máme o každém produktu, který předáváme nositelkám/nositelům, přehled. Na tuto otázku bych se ale letos chtěla zaměřit.
Samostatnou přehlídku vlastní tvorby jsem prezentovala zatím jen na We are next. Nejsem si jistá formátem, ale nějakou formu přehlídky ode mě asi můžete v budoucnu očekávat.
Určitě ano. Velkou inspirací jsou pro mě značky Cecilie Bahnsen, Simone Rocha, Sandy Liang, Min Ju Kim. Z českého prostředí je to tvorba mých drahých kamarádek a spolužaček Alexandry Gnidiakové nebo Barbory Kotěšovcové.
Inspirací jsou mi ale samotné nositelky, např. Paulínu Maťovou jsem si za cílovou zákazníci vybrala ještě v době, kdy jsme se neznaly. Dnes už je také součástí mého týmu.
Super otázka. Ráda trávím čas se svým pejskem Emou a s kamarádkami. Když mohu, jezdím na výlety. A taky moc ráda jím. Mrzí mě, že své rodiče a sestru nemohu navštěvovat tak často, jak bych si přála, protože bydlí vlakem 5 hodin od Prahy, ale když je prostor, tak si ráda udělám výlet na Moravu, ale většinou jen tak na víkend.
Ano, studovala jsem tak dlouho, že tohle, co dělám, mě zcela naplňuje. Ráda bych se tomu věnovala pořádně a co nejdéle, jem ale otevřená i jiné poloze v uměleckém oboru. Například teď se věnuji designu výstavy pro Kunsthalle Bratislava, která bude v září. Na to se moc těším.