Akné, jeden z pilířů krásy

Akné je součástí mého života už od dospívání. Vyzkoušela jsem snad každý přípravek z lékáren a drogerií, drhla jsem si obličej agresivními peelingy a zoufale jsem doufala, že mi „vyčistí póry“. 

Přestože mi bylo několikrát řečeno, že "ty pupínky" v dospělosti s jistotou zmizí, píšu článek ve svých jednadvaceti letech, s tvářemi plnými jizviček po akné.

Teď už ale vím, že je to součást mě. Naučit se s akné žít je nutnost a obrovský krok kupředu. Dokonce i jazyk, kterým jsem mluvila ke své pleti, byl převážně agresivní. Pravidelně jsem používala fráze o tom, jak svou pleť nenávidím a že vypadá příšerně. I to je potřeba změnit.

Spousta z nás vede už roky válku s pletí. Jako zbraň do rukou bereme nejrůznější přípravky. I pro ně platí pravidlo – méně je více. Praktikovat večerní rutinu o deseti krocích nemusí být to nejlepší. Produkty se mezi sebou můžou "prát".

Ještě před rokem jsem měla problém přijít nenamalovaná i před nejbližšími kamarády. Vrstvila jsem make-up s plným krytím, když jsem šla kamkoliv mezi lidi. To se vše změnilo ve chvíli, kdy jsem se naučila akné přijímat jako součást sebe. Hodně mi v tom pomohly instagramové účty, díky kterým jsem si uvědomila, že existují lidé, kteří řeší to stejné co já.

Ale hlavně – prezentují akné tak, jak by mělo být prezentováno – jako naprosto normální věc, za kterou by se nikdo neměl stydět. V minulých letech nás negativně ovlivňovala zkreslená realita na sociálních sítích, kde to vypadalo, že všichni ještě před narozením prošli photoshopem a jejich pleť nikdy neviděla černou tečku nebo pupínek. V poslední době jsem na Instagramu zaznamenala více přirozených fotek. Lidé se nebojí na určité věci upozorňovat a šíří myšlenku, že v odlišnostech a nedokonalostech je krása!

Prvním účtem, který bych vám ráda doporučila, je @izzierodgers

Izzie je americká youtuberka a tiktokerka, která se zaměřuje na body positivity a sebelásku. 

Dále například @isofiagrahn

nebo @its.shiny

Podobných účtů je celá řada. Neměli bychom akné dovolit, aby si zahrávalo s naší psychikou, aby rozhodovalo o tom, jestli se cítíme sebevědomě nebo ne.

Před zhruba rokem jsem si začala říkat, že mám akné holt z nějakého důvodu. Možná aby mě naučilo být silnější a uvědomit si, že ne všechno bude vždy perfektní. A je to naprosto v pořádku! 

Zároveň je potřeba si uvědomit, že se na naše akné nikdo nesoustředí tak moc jako my sami. To slýchám od rodiny a kamarádů pořád. Akné možná vidíte mnohem horší, než jaké opravdu je, protože se na něj až příliš zaměřujete. Lidé, kteří se s akné nepotýkají, si ho často ani nevšimnou.

Místo toho, abych se snažila "opravit" svou pleť, soustředím se na zdraví, fyzické i psychické. Stále mám akné a pravděpodobně to tak bude vždy. Posun je v tom, že cítím stále menší potřebu jej skrývat. Je to něco, co se snažím léčit, ale konečně se za to nestydím.

Cesta k přijmutí akné je běh na dlouhou trať. Mým cílem už není zbavit se akné. Cílem se stalo najít ke své pleti lásku a akceptovat ji takovou, jaká je.

Nedělejme si zbytečné vrásky kvůli něčemu, co je naší součástí.