Už znáš nejlepší seriály, filmy i alba roku 2025, tak se pojďme mrknout i na knížky.
První díl sice vyšel už před třemi lety, ale teprve letos se dostal k nám, což ho podle mě kvalifikuje na tenhle seznam, a druhý díl tu taky nesmí chybět. Tohle fantasy/sci-fi inspirované starověkou římskou společností je stoprocentně nejlepší knížka, kterou jsem letos četla. Postavy jsou chef’s kiss, příběh je chef’s kiss, worldbuilding je chef’s kiss, prostě all-rounder, který by ti neměl v knihovně chybět.
Bezesporu nejlepší a asi i nejdůležitější non-fiction letoška. El Akkad v ní rozebírá nejenom genocidu v Gaze, ale taky skvěle a chytře komentuje celkový západní imperialismus z pohledu člověka, který kdysi ve svobodné ideály Západu věřil a viděl je se rozpadnout. Jeho kniha je primárně zaměřena na západní centristy a liberály, kteří se proti válce v Gaze nevyjádřili a must read pro všechny z nás.
Nejzaslouženější Nobelovka letos přistála jihokorejské spisovatelce Han Kang za román Neloučím se navždy. Je to další složitý, bolestný, ale důležitý příběh, který spojuje křehké lidské vztahy a tragickou historii, tentokrát v podání krvavého povstání na Jeju, do kterého nahlédneš skrz vztah dvou kamarádek.
R. F. Kuang svoji první knížku vydala teprve v roce 2018, ale letos si připsala už sedmou. Does she ever sleep? To nevím, ale já jsem rozhodně při čtení Katabasis nespala, protože jsem ji nedokázala odložit. Při všech konverzacích o anti-intelektualismu je tohle must read.
Čas vos byl hodně očekávaná novinka od Aleny Mornštajnové, a čekání stálo za to. V příběhu Báry a Ptáčníka se drží svojí zajeté osy, díky které jsou její knížky tolik oblíbené - román má propracovaný příběh, postavy i jazyk, atmosféru, která na tebe vyloženě dýchne a ucelený motiv, který tě bude doprovázet od začátku do konce. Prostě klasická Mornštajnová, která nikdy nezklame.
Chimamanda Ngozi Adichie je autorka jedněch z nejzásadnějších románů 21. století. We Should All Be Feminists určitě znáš a nejspíš ti neutekla ani její kultovní Amerikánka, od jejíhož vydání uběhlo více než 10 let. Říct, že Dream Count byl letos velký moment v literatuře, je understatement.
And last but not least tu mám ještě jeden fenomén letoška, a to soubor povídek o předválečném životě v našem pohraničí od těch nejlepších českých spisovatelek a spisovatelů, jako je Kateřina Tučková, Jaroslav Rudiš, Michaela Klevisová nebo Leoš Kyša.
Skrze někdy až malé každodenní příběhy odehrávající se na pozadí velkých dějin se přeneseš do Sudet, kde spolu po generace žili Němci, Češi i Židé a jejichž soužití a osudy nenávratně poznamenalo období okolo druhé světové války.