Proč jsem se nechala dobrovolně očkovat?

Neočkovaným a "neprodělaným" vláda – lidově řečeno – zatnula tipec. V noci z neděle na pondělí začne i u nás platit zpřísněný režim po vzoru Bavorska. Testy na covid už ti nebudou nic platné. Člověk bez vakcinace nebo imunity po prodělání nemoci nebude moci jít do baru, do kina nebo divadla, na kosmetiku, na nehty ani do restaurace.

Zdá se ti to jako omezování práv a svobod, používáš v souvislosti s očkováním slovo totalita? V tom případě si nebudeme rozumět. Já vědě věřím. Věřím v očkování. Věřím, že je to jediná cesta, jak z toho všeho ven. Pojď, přečti si, proč jsem do sebe "ďobnout" s radostí nechala.

“Jsem mladý*á, já bych měl lehký průběh.”

Ve většině případů to takhle skutečně být může, nicméně jsou zaznamenány i takové situace, ve kterých teenager – předtím zdravý jako řípa – po covidu trpí trvalými následky. Pokud třeba sportuješ, určitě by ses nechtěl*a na tréninku půl roku šíleně zadýchávat. Potenciální hrozbou jsou pro tebe po nákaze i hloupý schody do patra.

Dalším problémem bývá čich, který se i několik měsíců po uzdravení někomu nevrátí. Může to znít jako prkotina, ale je to nepříjemnější, než se zdá. 

“Covid jsem měl*a, tak mám protilátky.”

Já ho taky měla! Jenže protilátky mizí!

“I očkovaný člověk může být pozitivní.”

Pravda pravdoucí. Nejde ale přeci o to, jestli ti vyjde pozitivní nebo negativní test. Jde o to, že ti nebude zle, že nepřijdeš o chuť, že se ti neudělá výpotek na plicích, ne?

A o co hlavně jde? 

Kolektivní imunita

Čím víc lidí bude naočkovaných, tím víc lidí bude proti nemoci imunní. Virus začne postupně slábnout, přestane mít sílu mutovat a postupně se vytratí.

Nebuď sobec!

My mladí máme logicky silnější imunitu, proto se nemusíme bát onemocnění tolik jako třeba naši prarodiče. Mysli ale i na ně! Přeci nechceš vystavit nebezpečí třeba vlastní babičku. Nebuď sobec.

A nebo buď, mysli na sebe! Čím dřív se proočkujeme, tím dřív se zase natrvalo vrátíme do klubů! Na party! Do školy! Do letadel! Kamkoliv!